TENTO WEB SLOUŽÍ POUZE JAKO ARCHÍV!


Část dvanácta - Provokace
20 Mar 2009 11:11 pm | MorganaE

Tactics | Poet Koment: 37

Tohle je totální kravina. Původně to mělo být úplně jinak. Ale nějak to došlo k tomu a... a jednu větu jsem si prostě nemohla odpustit, k vůli níž to tak zůstalo. Snad se vám to aspoň bude líbit. Je to OOC, to je jasný.
Psala jsem polovinu kapitolu na L rodném místě - v cukrárně a pila čokoládový koktejl laughing laughingTomu se říká správná atmosféra k povídce!
Myslím, že je jasné, že zde používám jisté fakta ze Zvonů v tichém dešti laughing laughingTa Lightova historka je zpola převzatá z Afterdark, když Takahashiho vyprávěl Mari o soudním procesu, který ho donutil přemýšlet nad zločinem a právem zabíjet.
Myslím, že všichni znáte Karlík & továrna na čokoládu laughing laughing laughing
A už se to stává crossoverem s Boys next door. Objevuje se tu už jedna z postav, Lawrence.
Jsem unavená, takže chyby dlabu (lžičkou).

Po skleněné tabuli stékaly pramínky špinavého deště, až se světlo velkoměsta rozmazávalo v jednu velkou, mnohobarevnou skvrnu. Černovlasý muž stál těsně před sklem, z něhož sálal chlad. Nepřítomně zíral do tmy a vypadalo to, že snad ani nemrká. Je tomu devatenáct let. Před devatenácti lety se dostal do sirotčince. Tak jako vždycky, když pršelo, slyšel zvony. Pokaždé tomu tak bylo. V takových chvílích si připadal nepatřičně zranitelný. Když myslel na rodiče. Většinu času se uměl perfektně ovládat nebo aspoň předstírat, že se nic neděje, schovat se za svou neproniknutelnou zeď, ale bývaly chvíle, kdy byl příliš unavený a nedával si pozor. A každý rok uctíval památku svých rodičů tichým vzpomínáním a posloucháním zvonů v dešti. Vždycky to tak zázračně vyšlo, že padal déšť. Od toho roku vždycky tento den pršelo.
Myšlenkami se dostal k Lightovi. Za svou dobře a pevně vybudovanou bariéru ho pustit nehodlal. I kdyby mu cele věřil. Což ovšem taky neměl v plánu. Ale sám si ho chtěl pustit blíž k tělu. Až si to zaslouží. Od začátku byl jeho plán vyprovokovat Lighta, aby ho svedl a otřásl jeho názory. Protože Light si bude muset rozmyslet, zda mu nějaké vražedné úmysly za tu námahu stojí, či je v tom i něco víc. Nepotřeboval, aby ho miloval. Zároveň nepotřeboval vrazit nůž do zad. Vrahů po něm šlo dost. Kdysi i on. Teď nad ním měl jakous takous moc. Povedlo se mu Lighta několikrát vyvést z míry. Doufal, že se mu podaří ho i donutit se zamyslet, zda k němu něco cítí. On měl Lighta v mysli již dlouho. Neunesl ho přece jen proto, aby zašíval štěnice do obleků brazilských, zkorumpovaných ministrů. Měl s ním mnohem víc úmyslů…
„Ryűzaki?“ Letmo pohlédl na příchozího Lighta, který se právě vrátil z koupelny, již oděný v pyžamu.
„Co to děláš?“ zeptal se konkrétněji Light a trochu se mračil. L se vrátil k sledování kapek líně stékajících po skle.
„Poslouchám,“ odvětil jakoby nepřítomně a fascinovaně sledoval mokré cestičky. Light jen zakroutil hlavou a odložil věci do prádelníku. Chvíli váhavě hleděl na L, jenže ten ho ostentativně ignoroval, tudíž si šel lehnout a nedbal na něj. Ulehl pod peřinu a téměř okamžitě se mu zavíraly oči. Když už skoro usnul, ozval se Ryűzakiho netečný hlas: „Lighte-kun, chybí ti tvá rodina?“
Light se s mručením otočil k L, který byl k němu ovšem zády.
„Co to je za otázku? Jistěže mi chybí moje rodina.“
„Vážně?“
„Opravdu, Ryűzaki. Přece si nemyslíš, že bych byl tak nelidský?“ ptal se pohoršený Light. L ho bezpochyby zase testuje, ačkoliv nebyl detektor lži, aby věděl, zda mluví pravdu. Ačkoliv se v psychologii vyznal a tak přeci jen mohl jeho lži občas prohlédnout.
„Jen mne to zajímalo,“ odvětil mu L.
„Stále mi nevěříš, že?“ spíš konstatoval Light a opřel se o loket, aby na něj lépe viděl.
„Jen na patnáct celých pět procent, Lighte-kun,“ upozornil ho L velevážně, až Light krotil ironické odfrknutí. Ačkoliv i patnáct celých pět procent něco znamenalo.
„Ale po skončení našeho druhého případu svou důvěru hodlám o další procenta zvýšit, pokud vše půjde podle plánu a bez potíží,“ ujistil ho L.
„To bude trvat dost dlouho než získám tvou stoprocentní důvěru, co?“ zkřivil tvář do ironického úšklebku Light, to však detektiv vidět nemohl.
„Záleží jen na tobě, Lighte-kun,“ otočil k němu tvář L a nedalo se z ní vůbec nic vyčíst.
„To v každém případě,“ poznamenal ironicky a hraně trpce Light a položil se na záda. Měl teď nesmírnou chuť nějak zrealizovat svůj slib, že L dostane, jenže správně tušil, že impulsivním chováním si víc uškodí než pomůže. Zato ho napadlo něco jiného…
„Vlastně bych ti měl poděkovat,“ začal Light s pro L neviditelným lišáckým úsměvem. „Protože jsi měl unesl, zachránil´s mě před jistou smrtí a před dalším pronásledováním… Díky tobě jsem ušel svému trestu. Ačkoliv žití s tebou je někdy jako za trest. Ale nebýt tebe, nedostal bych se do tak výhodných podmínek. V podstatě mám zcela přepychový život – bydlení, jídlo i šaty mám zadarmo a stal jsem se detektivem, jak jsem si vždycky přál. Navíc nebýt tvého únosu, nikdy bych se do tebe nezamiloval,“ dodal jakoby mimochodem Light, i když tato věta byla ve svém smyslu nejdůležitější z celého monologu. Měla alespoň nejvíc zapůsobit. L se poškrábal na noze a otočil, aby viděl Lightův výraz. Ten už se samozřejmě zlotřile nešklebil, ale tvářil se zcela vážně, jak bylo jeho dobrým zvykem.
„Jistě, je to až nefér vzhledem k tvým prohřeškům,“ souhlasil Ryűzaki. Jeho silueta se téměř vpíjela do tmy za oknem, zpola ozářené neony velkoměsta.
„Ano, to máš taky pravdu,“ nenechal se vytočit Light a posadil se. „Nezasloužím si to všechno… Ale aspoň můžu své prohřešky odčinit jako detektiv, no ne?“
„Samozřejmě. Pokud to bude stačit,“ děl L chladně, ale když pomyslel na to, co zvěděl od Nu o Nebi a Pekle, musel souhlasit, že za život to stačí. Ovládl touhu ušklíbnout se nad nehezkým Lightovým posmrtným životem. Do té doby snad zbývalo dost času.
„To už se uvidí. Od mého únosu uplynuly dva měsíce a řešíme už druhý případ, to není špatné,“ konstatoval Light a usmál se na L. Byl to hraný úsměv, ale velmi brilantně předvedený. L sám nevěděl, co si o něm myslet. „Vskutku bych ti měl poděkovat, Ryűzaki,“ dodal Light, úžíc oči.
„Je-li libo…“ pokrčil rameny L a zpola se zas otočil k bezhvězdnému losangeleskému nebi. Light se začal zvedat z podušek a L ztuhla krev v žilách. To snad ne… Jenže navzdory všemožným očekáváním se Light jen postavil vedle něj a absolutně ho přehlížejíc, sledoval nebe s ním. Déšť se trochu zklidnil a v mírných intervalech ťukal na okno.
„Jednou můj otec řešil případ zlodějského vraha. Nic zvláštního. Zloděj, který byl načapám při činu, zabil starý manželský pár, který chtěl vykrást. Mně bylo šest. Už tehdy jsem chtěl být policista jako otec a zajímal se o všechno, co se dělo v Japonsku. Tehdy měli zločince obklíčeného v nějakém starém domě a můj otec, který vedl vyšetřování, měl jet na ono místo. Tehdy jsem byl u něj v kanceláři. Nakázal mi zůstat tam. Jenže já byl malé, zvědavé dítě a tak jsem se mu tajně vkradl do auta. Na místě už bylo několik policistů. Ten vrah se ovšem nehodlal jen tak dát. Začal po všech střílet, myslím, že tehdy někoho zranil. Pak se mu povedlo jednoho policista zajmout. Jenomže v nestřežené chvíli po něm můj otec vystřelil. Celou scénu jsem sledoval z auta. Můj otec toho chlapa zabil. Kdyby to neudělal, byl by ten zloděj zabil onoho policistu a možná i další. Od té doby si myslím, že zabití někoho může zachránit jiné. A tak se zrodil Kira,“ skončil vyprávění Light a opřel se s lehkým povzdechem o zeď. L ho celou dobu bedlivě sledoval. Neměl však pocit, že by lhal.
„Jestli si vymýšlím, si můžeš lehce ověřit v záznamech NPA,“ četl mu myšlenky Light.
„Myslím, že to není potřeba,“ stočil z něj pohled L. „V zásadě rozumím. Názory, tak zemitě zakódované a upevněné silným zážitkem bývají velmi silné a vidíš sám, co mohou způsobit. Já sám jsem jako dítě prožil jeden traumatizující zážitek, který mě ovlivnil na celý život,“ prozradil L, ale nevypadal, že by o to chtěl říct víc.
„Asi se víc nedovím, že?“ řekl trochu kysele Light. L život byl jedna velká záhada, samo sebou že by rád zjistil něco víc a nejlíp právě od něj. Jenže L si svou tajemnost střežil velmi opatrně.
„Nejspíš by to nebylo pro mě bezpečné,“ řekl L netečně, „ačkoliv mé pravé jméno, vlastně všechna jména, byla poté ze záznamů vymazána… Mé jméno není nikde napsáno. Ale ne. Nemluvím o tom rád,“ mírně zkrabatil obočí, až se Light podivil, nad jeho upřímností a ,emotivnost´. Na L to bylo určitě velká ukázka pocitů.
„Samozřejmě, jak sám chceš,“ krčil rameny Light. Stejně si myslel, že mu L hlavně nevěří. Bylo chvíli ticho. L přemýšlel. Light byl sakra chytrý. Tím vyprávěním na něj zapůsobil. Nechápal dosud, ani nechtěl, jeho počínání coby Kira, ale chápal proč. Měl nesmírnou chuť reagovat impulsivně, což nikdy nedělal a stejně tak nyní to nehodlal měnit. Ačkoliv ovládat se vedle někoho jako je Light, byl téměř nadlidský výkon, kterého by asi nikdo jiný než Ryűzaki nebyl schopen.
„Lighte-kun,“ oslovil ho po chvíli, „ještě jsi mi nepoděkoval,“ připomněl mu a schválně se na něj nedíval. Light se sám pro sebe usmál. Věděl, jak to myslel. A co od jeho poděkování očekává. Proč mu nevyhovět… Pár důvodů by bylo. Light se k němu obrátil a rozhodně vzal jeho hlavu do dlaní. Pohled L vypoulených očí byl téměř k popukání, on se však ovládal. A pak přes všechno očekávání jeho rozcuchanou hlavu předklonil a téměř mateřsky ho políbil do černých vlasů.
„Děkuji,“ pronesl tiše a smyslně, načež se odtáhnul a pustil ho. L vypadal nečekaně překvapeně.
„Provokuješ, Lighte-kun,“ upozornil ho L. „Ale přidávám ti půl procenta navíc. Což znamená, že má důvěra je na šestnácti procentech!“ Zvedl významně ukazováček L, aby to podtrhl. Light se mírně usmál:
„Jaký to úspěch…“
„Ale neměl bys mě provokovat,“ pokračoval L a zdálo se, že trochu zúžil oči.
„Proč? To nebyla provokace. Jen jsem…“
Ryűzaki náhle udělal krok k němu, takže na něj hleděl ze vzdálenosti asi půlcentimetru. Light zmlknul a nasucho polknul nevyřčená slova.
„Můžeš si za to sám,“ pravil prostě Ryűzaki a políbil ho. Dnes opravdu nebyl ve své kůži. Mohl to ovšem svést na Lighta. Celou dobu ho vyváděl z míry, jednou si snad mohl dovolit ujet. Light zcela bez protestů pustil jeho jazyk do svých úst, aby ochutnal jeho doslovně sladkou chuť. Při tomhle polibku měl pocit, že se ocitnul na exkurzi v továrně na čokoládu Willyho Wonky. Tohle rozhodně nebyla ukázka sebeovládání dvou výborných detektivů. Ale nebyla vůbec nepříjemná. Akorát si Light pomyslel, že si myl zuby zcela zbytečně.
Ucítil L ruce na bocích a v tu chvíli se odtáhl.
„Ryűzaki, věříš mi?“
„Na šestnáct procent,“ zopakoval jednu z předchozích vět L. Vypadal trochu překvapený.
„Což znamená, že se mnou ještě nechceš mít vztah?“
„Ještě ti natolik nevěřím,“ souhlasil L.
„Fajn, tak dobrou noc,“ věnoval mu ironický úsměv Light, vysmýkl se mu a šel si urychleně lehnout. Ryűzaki uraženě strčil ruce do kapes. Tentokrát ho dostal.
„Tohle byla provokace, Lighte-kun,“ dodal L a ulehnul vedle něj.
„Můžeš si za to sám,“ opáčil mu Light a v duchu se L musel vysmát. Tohle ho vážně bavilo…

…Ł…


Uběhly asi dva dny. L s Lightem se pořád škádlili a popichovali, ale nic se nehnulo z místa. Stejně tak jejich případ. Až jednoho dne se stalo něco, co mělo výrazně změnit směr a stav případu.
„Dal jsem policii speciální číslo, na které mají odkázat případné svědky. Přes to číslo nás nikdo vypátrat nemůže, je skryté, tudíž je to dostatečně bezpečné,“ řekl L, sedící v klasickém dřepu u počítače a co chvíli sáhl do sáčku s gumovými medvídky, aby si jednoho vzal. Případně celou hrst.
„Vážně si myslím, že se časem někdo ozve. Detektiv pro laiky nezní tak nebezpečně jakožto policista,“ pravil sebevědomě Light.
„To je pravda. Svědci by nám skutečně pomohli,“ mínil L a hodil si do úst zeleného, gumového medvídka. Light upíjel pouze černý čaj s jedinou kostkou cukru.
„Stop máme málo. Možná bychom měli policii trochu skřípnout,“ napadlo Lighta a zamyšleně si mnul bradu.
„Už jsem se jich několikrát ptal a prý stále nic nového. Ale taky jim nevěřím,“ myslel si L a pátral v sáčku po dalším neexistujícím medvídku. Odhodil pomačkaný sáček na hromádku a otevřel krabici pocek. Vzal si jednu dlouho tyčinku máčenou v čokoládě a nabídl i Lightovi. Ten odmítl zavrtěním hlavy. L s chroupáním hleděl do monitoru a snad čekal, že najednou někdo zavolá a oznámí mu, že ví, kdo je Slepec.
„Od toho novinového článku uplynuly čtyři dny. To není tak moc. Dáme svědkům ještě čas a můžeme když tak sami sepsat nějakou výzvu…“ Lightova myšlenka byla přerušena hlasitým zvoněním. L si s kolegou vyměnili pohledy.
„Vida,“ konstatoval L a hovor přijal a nastavil na handsfree. Oba detektivové napjatě sledovali monitor. Nastalé ticho v místnosti přerušil až jemný, chlapecký hlas:
„Detektiv Hyde?“
„Správně,“ reagoval do mikrofonu L klidným a vyrovnaným tónem. Light se co nejtišeji přesunul blíž.
„Slyšel jsem o tom, že pracujete na Slepcově případu,“ začal či spíš pokračoval mladičký hlas. L s Lightem bedlivě poslouchali.
„To je pravda,“ potvrdil L trpělivě.
„Vím, že sháníte svědky… Myslím, že bych vám mohl pomoct.“ Černovlasý si s hnědovlasým vyměnil pohled. Že by konečně…?
„Jmenuji se Lawrence,“ představil se chlapec a zdálo se, že ztišil hlas. „Jsem prostitut.“
„Setkal ses se Slepcem?“ zeptal se rovnou L, ale pomalu a opatrně.
„Ano,“ byla jednoduchá odpověď.
„Mohl bys mi říct, co víš?“ požádal jej Ryűzaki.
„Takhle ne. Chci se s vámi setkat,“ řekl pevně a ledově Lawrence. L se poškrábal na noze a znovu se chopil mikrofonu.
„To nebude možné. Moje tvář je neznámá veřejnosti a tak to i zůstane,“ opáčil mu L stále stejným tónem. Light nijak neprotestoval proti jednotném čísle, jež použil.
„V pořádku. Nemusíte se bát. Jsem slepý,“ oznámil až moc klidně Lawrence. Detektivy ten fakt trochu zarazil.
„Jak je to možné? To ti nebrání v tvém povolání?“ vyptával se L.
„Oslepl jsem nedávno. Asi na následky drogy, kterou mi můj šéf dal. Svoji práci už dělat nemůžu… Takže mě šéf zabije,“ vysvětlil tiše, ale vyrovnaně Lawrence. Musel mít železné nervy.
„Chceš, abych tě zachránil výměnou za informace?“ pochopil L.
„Ano.“ L s Lightem na sebe opět němě pohlédli.
„Jaké přesně informace mi můžeš poskytnout?“ naklonil se k mikrofonu s otázkou Light. Nemusel se bát, že by se Lawrence podivil nad odlišností hlasů. Mikrofon automaticky hlasy mutoval do jednoho technického. Chvíli bylo na druhé straně ticho, ne delší než pár sekund. Pak Lawrence prozradil:
„Vím, kdo je Slepec.“


Peteno: 39x | Moje zobrazen: 1x | Online ten: 0


[ 1 ] 20 Mar 2009 11:45 pm
Jako....má cenu ti psát pořád to samé?:D Nemá, ale i tak... Geny se nezapřou:))). Zase a opět skvělé, a ty rozhovory....oh...
+orgasmus+:D... Hledám něco, abych ti to mohla zkritizovat...sakra (nemůžu najít:)) )..:D Možná se ti na začátku kapitoly opakovaly nějaká slovíčka, víc asi opravdu nenajdu:)). Prostě, jsem na tebe hrdá, dcero! Ještě kdybys přestala znásilňovar Yu-Lina (a začala si víc všímat taínka:P), byla bys nejúžasnější:))).

Jo a doufám, že jsem pochopila vše i bez znalosti Karlíka a továrny na čokoládu (kondomíčky, viď Ajjo:)) )
www.caballoss.blog.cz

Mako-senpai
[ 2 ] 20 Mar 2009 11:54 pm
Děkuji! Morgano ani nevíš, jak jsem se těšila na novou kapitolu... A byla fakt dobrá. Light je bestie xD Chudák L :D Máš fakt moc dobře promyšlenej příběh a dobře se ti prolínají dějový linie ^^ Moc povedená kapitola ;)
none

Morgana Ehran
[ 3 ] 21 Mar 2009 12:05 pm
Kai, děkuji:) no jistě, tatíí:))))))
no na kritiku tam toho je dle mého dost, už tím, že jsem si nekontrolovala chyby...
to ne! to mi upřít nemůžeš! laughing laughing
tatínek je přece jasně nejlepší wink
:)))))
Maky, moc děkuji, ani nevíš jak moc si mě povzbudila:) fakt děkuji.
no light je svině a bude a bude:))))
none

[ 4 ] 21 Mar 2009 01:21 pm
Jó, já provokace ráda... :) Vážně mě zajímá, jak dopadne ten jejich vztah - kdy a jestli vůbec se Light do L zamiluje... No prostě jsem natěšená jak L v továrně na čokoládu ;).
www.sigam.xf.cz

Neros
[ 5 ] 21 Mar 2009 01:26 pm
kéž by ten Light nebyl taková mrcha a tomu L dal.... ach jo:))))
A lawrence se mi mooc líbí. Taková fajn postava. Navíc prostitut... mohl by je naučit nějaké nové fígle:DD

ME, to,ž e jsi mi neřekla, že je přidána další kapitola... ýáááá!!! jsem smutný:((( Ale je to úžasné. Krásně to protáhne příběh a naše očekávání.

Ta poslední věta je mňamózní:)))
none

námořník
[ 6 ] 21 Mar 2009 02:07 pm
jak si L důležitě připoměl to poděkování...určitě chtěl víc, to je jasný tongue ale tak nemusí být v každé kapitole sex, i když...no rači jdu uchylačit jinam.

nenapadlo mě, že toho prostituta opravdu pojmenuješ Lawrence, ale moje předvídavost taky není nějak objemná.

takže ME kolik si bereš zavazadel na plavbu? pokud možno, chtěl bych znát i počet kufrů od Blanch, ať vím, jak velkou kajutu mám pro ně vyhradit.

mám z toho všeho chuť na sladké. sad
none

Momoko
[ 7 ] 21 Mar 2009 07:18 pm
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaach!! Po dvou dnech sledování romantických filmů jsem potřebovala přesně něco takového...
Ženielní, jako vždy! tongue
none

Ajja Pensivell
[ 8 ] 22 Mar 2009 11:04 am
Kyaaaaaaaa...
none

Neros
[ 9 ] 22 Mar 2009 01:30 pm
Ajjo, netřeba plýtvat slovy, viď? laughing laughing laughing laughing laughing laughing laughing laughing laughing laughing laughing laughing
none

Ivet
[ 10 ] 22 Mar 2009 02:03 pm
Děkuji za novou kapitolu. Je úžasná jako všechny ostatní. wink Light si bude ještě muset počkat, až bude mít dostatečný počet procent pro vztah. I když mezitím nepochybuji o tom, že se některý neovládne. tongue
none

Mouldy
[ 11 ] 22 Mar 2009 06:22 pm
*slint* *slint* *slint*
Víc toho po mě teď nechtěj... Potřebuju kousek čokolády tongue
none

Lawrence
[ 12 ] 22 Mar 2009 07:11 pm
Kurva.
Děláte si ze mě...
Já PROPÁSLA KAPITOLU TACTICS?!

---
*podřízla si žíly*
---




---
*podřízla si tepny*
---

Gomen, gomen, gomen Kami-sama! crying crying crying crying crying crying crying crying crying crying crying crying
Nedokážu si to vysvětlit. Už mi nikdy nepromineš... crying
Každopádně...

AÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚÚ! Tahleta (a... ehm... i ta předchozí *provinilá*) kapitola byla tak nesmírně úžasná. Kawai až za hrob! (Doslova. ^^) Light je nakonec ještě i dobrý uke, a že se nechá prosit. ^^ A co, že je to out-of-charakterní, já se můžu přímo udávit láskou. *nosebleed... **velice nenápadný vedle podříznutých žil a tepen** * laughing

Gah, ale že jsem to, Kami-sama, ráda, že mě něco dokázalo tak rozesmát po takové době. Včera jsem totiž sledovala Nanu, což mě naprosto emocionálně rozcupovala, už ani nemůžu dál brečet *po tolika seriích*. Myslím, že stárnu. Myslím, že stárnu rychle. Tímhle tempem ve dvaceti spáchám sebevraždu u Esmeraldy. *moment... já už spáchala sebevraždu. Damn Tactics! >__< laughing*

Aaach, ale že já jsem dnes parádně unešená z Light-chan. ^^ Doufám, že mu bude L často ubližovat, aby hodně brečel a trpěl a aby ho pak zpátky mohl L utěšovat. (Light-chan, musíš jít s dobou, dnes si na živobytí nevyděláš jen s "bohem nového světa")

A taky... LAWR (*rawr!* ^3^)
Vyzněl u tebe smutně... 6ádné OOC se nekonalo. A možná jsi měla ho trochu upravit k obrazu Taktik (waah, sounds funny in Czech laughing laughing laughing) a udělat z něj... zdravotní sestřičku nebo třeba cukráře s kulatým bříškem a plnýma tvářičkama co se pořád usmívá a rozdává dětem zmrzlinu zadarmo... jen aby zas netrpěl, když už to má... oficiálně za sebou. :´)

(počkej... když nad tím tak přemýšlím... kdyby byl cukrář, co rozdává zmrzlinu na potkání, tak by brzo skrachovala a pak by neměl, kde sehnat peníze a tak by tři měsíce byl o hladu a tím by zhubnul a neměl na kadeřníka, tak by mu narostly vlasy a pak by si ho někdo na ulici všiml a řekl mu, jestli nebude pracovat jako prostitut a on by odmítl a oni by ho donutili..... CO JSEM TO PROVEDLA? Law-chan... neříkej mi, že pro tebe vážně není ani jeden konec šťastný? cryingcrying crying)

Kami-sama? Selhala jsem. Asi byl ten správný čas *dívá se na poslední kapičky tryskající ze zápěstí* Ber to jako sbohem. crying

P.S.: Willy Wonka je trhák. Ne že ne.

PP.S.: Četla jsi 17. kapitolu Sleep Talking? ^^

PPP.S.: Ztratila jsem talent na psaní dlouhých komentářů. Tactics mě nechává prostě a jednoduše beze slov ^^ (...a bez dechu a bez krve, ale to je zas jiná kapitola ^^;)

PPPP.S.: Posílám pusu. (Poslední dny jsem v takové té celé růžové, sladké náladě, anime trhá mojí osobnost na kusy ^^; Každopádně, posílám *chu* abych se podělila ^^)

PPPPP.S.: Antispam mě nemá rád.crying

PPPPPP.S.: Existuje limit kolik Post Scriptum může být po sobě O_o ?

PPPPPPP.: Ne. ^^ ♥
none

Lawrence
[ 13 ] 22 Mar 2009 07:14 pm
Moment... délka se zdá být v pořádku ^^;
Hehe ^^;
none

Ajja Pensivell
[ 14 ] 22 Mar 2009 07:20 pm
Lawrence, "PPP.S.: Ztratila jsem talent na psaní dlouhých komentářů. Tactics mě nechává prostě a jednoduše beze slov ^^ (...a bez dechu a bez krve, ale to je zas jiná kapitola ^^;)" :DDDDDDD Mám dost.. D:DDD
none

Morgana Ehran
[ 15 ] 22 Mar 2009 07:23 pm
nesnáším IE. včera jsem odpovídala na komentáře a ono se to smazalo! grrr! všem moc moc děkuji, vážně! jste zlatí:*
Lawrence, no kombinací nosebleedů a podžezávání žil přijdeš o další kapču laughing laughing laughing
teorie o Larencovi je kouzelná laughing laughinguž víme jak to bylo...
oh, na to musím reagovat - Erupci jsem četla a je to geniální laughing laughing laughingprosmála jsem až k prasknutí plícních sklípků a průdušek... já se třesu napsat jen, že Light zaťal pěsti (no dobře, tak ne tak moc..) a on tam L nadá do kurev laughing laughing laughingto bylo vynikající. myslím, že L už neřeknu jinak než YOU LITTLE BITCH! a konec, jak ho Light políbil sám od sebe byl rozplynutí hodný! jdu jí napsat Mikamiovský komentář...
none

Morgana Ehran
[ 16 ] 22 Mar 2009 07:31 pm
Ajj, já z ní jednou umřu:D:D
Law, tak jsem napsala Kit-Pocket koment. Doufám, že to před zvěřejněním někdo neposuzuje, protože tolikrát jsem snad slovo bitch, fucking a genius ještě nepoužila laughing laughingu ní je bitch L, u mě Light, fakt k sobě patří laughing laughing laughingmusím rychle psát, ať se dostanu k jisté scéně...
none

Ikkaku
[ 17 ] 22 Mar 2009 09:08 pm
Oprardu ale opravdu mňamózní kapitola wink
none

Morgana Ehran
[ 18 ] 22 Mar 2009 09:49 pm
Ikkaku, děkuju smile
Law, tak jsem udělala i fanart laughing laughing
none

Upírek
[ 19 ] 24 Mar 2009 06:30 pm
Gomene, Tamaki-chan.
Už jsem zpět a musím tě pochválit za úžasnou kapitolu. Moc se ti to povedlo.
Doki Doki^^
none

Neros
[ 20 ] 25 Mar 2009 06:17 pm
Bude v další části postelovka? +nadějně kouká+ pokud by byla tak úžasně napsaná, jako ta minulá... Kurňa, už se těším:)))
none

Ikkaku
[ 21 ] 25 Mar 2009 07:29 pm
Jenom kdyby byla další postelovka (nebo ve tvém přídadě zemovka) tak napiš datum kdy jí přidáč a taky přesný čas abych v čas stepavala a slintala u počítače. smile
none

Morgana Ehran
[ 22 ] 25 Mar 2009 07:54 pm
Domin(k)o, děkuji tongue tongue
Nere, to bys chtěl vědět, prase jedno laughing laughingno kdyby byl jak minule, tak fakt můžu psát kuchařku...
Ikkkaku laughing laughingže mě neudivuje, jak mám perverzní čtenáře...
none

námořník
[ 23 ] 25 Mar 2009 08:10 pm
s tím musíš být smířená wink laughing
none

Mouldy
[ 24 ] 25 Mar 2009 09:09 pm
Si zvykneš laughing
none

Morgana Ehran
[ 25 ] 25 Mar 2009 09:31 pm
říkám, že mě to neudivuje laughing laughingjaký autor, takový čtenář laughing laughing
none

námořník
[ 26 ] 26 Mar 2009 06:03 pm
takže pěkně perverzní čtenář laughing
none

Morgana Ehran
[ 27 ] 26 Mar 2009 06:23 pm
no to tedy jo laughing laughing
none

námořník
[ 28 ] 26 Mar 2009 06:29 pm
jiných se ti zachtělo? crying nechceš nás nebohé perverzáky? laughing
none

Morgana Ehran
[ 29 ] 26 Mar 2009 06:34 pm
i kdepak, jsem se svým čtenářstvem nanejvýš spokojena laughing laughing
none

námořník
[ 30 ] 26 Mar 2009 06:37 pm
ještě aby ne
none

Ikkaku
[ 31 ] 26 Mar 2009 07:42 pm
tongue smile
none

Blanch
[ 32 ] 03 Apr 2009 01:32 pm
Bod 1: L je naprosto šukatelně rozkošný!
Bod 2: Light je šukatelně vyčůraný :D
Bod 3: povídka je šukatelně úžasná :D
Bod 4: šukatelně jsem absolutně nevnímala nějaké "chyby", pokud jsi tam nějaké měla, víš, že já furt rýpu, ale tentokrát jsem úplně mimo :D
Bod 5: šukatelně a šukatelně... a už si zašu...ehm...no nic :D
Bod 6: crossover s BND je šukatelně dobrý nápad, přestože BND moc nemusím :DD
Další kapitolu si přečtu asi zítra :))
none

Morgana Ehran
[ 33 ] 03 Apr 2009 05:51 pm
1: aby nebyl:)))
2: jak jinak:)))
3: děkuji... když myslíš:D
4: děkuji! to jsem fakr ráda tongue
5: ty nadržené prase jedno:)))))
6: díky zas a znovu... no proč to nespojit, že?:P takovédvě dobré mangy... případ Slepce přímo vybízí k tomu, abyto vyřešil L:))) tedy Hyde:D
none

Blanch
[ 34 ] 03 Apr 2009 06:50 pm
Kdyby mělo BND jinou kresbu, možná by s emi líbilo, já kresbu Kaoti Yuki fakt nemám ráda, proto mě to dost mrzí :)
Já a prasE? Já myslela...kdy si zašu...ti dva? zase :)) Příště? :DD A Lawrence je "uvidí"? :DD
none

Blanch
[ 35 ] 03 Apr 2009 06:51 pm
Kaori*
none

Morgana Ehran
[ 36 ] 03 Apr 2009 10:24 pm
mě se její kresba zezačátku nelíbila, ale nakonec jsem si zvykla. obdivuji její smysl pro detail a vlasy. jinak shoujo kresbu taky nemusím:) ale ty příběhy za to stojí. aspoň mě wink
už brzy... Na Nově!:D:D ne tam šukat nebudou:D:D
none

littlesasa
[ 37 ] 26 Jan 2010 09:17 pm
wow :D tak vyvyja sa to dost zaujimavo :) uvidime ako dalsi dielik wink laughing
none



Nick:
E-mail/web:
Smajl: smile wink wassat tongue laughing sad angry crying 

Zadejte kód
Security Image



| Zapamatovat nick
Content Management Powered by CuteNews

Menu
Anime
Harry Potter
Originální
Button stránek


Na slovíčko
Návštěvnost


Design vytvořila: BLANCH | adminka webu: MORGANA EHRAN.