TENTO WEB SLOUŽÍ POUZE JAKO ARCHÍV!


Část šestá - Pokušení
25 Jan 2009 01:01 am | MorganaE

Tactics | Poet Koment: 44

Jo, jsem na vás tááák strašně hodná, že jsem kvůli vám sepsala pokráčko. Podruhé už ani ránu, jsem nemocná a tím to hasne.

Je to trochu delší než obvykle... Nechtělo se mi nic vystřihávat smile

Název... no spíš než něco úchylnýho, tak pokušení Lighta zabít L laughing laughingOno teda... Na začátku jsem nevěděla, jak to pojmenovat a tak jsem dala toto no a nakonec to nejsem schopná změnit. Zčásti je to totiž i podle mé oblíbené písně od Buck-Tick, Yuuwaku (pokušení).

Nekontrolovala jsem to, to až ráno.

Hezky komentujte, ať vím, že to stálo za to. Systém třiceti komentářů tentokrát neplatí.

„Štěnice jsou našité tady pod klopou, pod dekorační knoflíkem, takže to nebude na omak nápadné. Našil jsem ještě jeden za límec, na místě týlu. Tato místa nejsou ohrožována tím, že by se o ně vlastník kabátu opřel nebo je našel při odívání. Tento systém jsem použil u všech těch obleků. Myslím, že možnost odhalení štěnic je minimální,“ ukazoval právě L kolega svůj výsledek. L zamyšleně poslouchal a sledoval jeho ruce, jak manipulují s oděvy.
„Dobrá práce, Lighte-kun. Tak tedy obleky zase dej do obalů, já zavolám do čistírny, že to ,popletli´. Přivezl to takový mladík, myslím, že se budou stydět či bát přiznat zákazníkovi svou mýlku a pomlčí o tom. Pokud to bude nutné, vsugeruji jim to,“ řekl Ryűzaki bezvýrazně a vytáhnul mobilní telefon. Po chvíli se místností rozléhala zvučná portugalština. Lighta štvalo, že nerozumí ani slovo. Umět španělsky, mohl by si to odvodit. Když L zaklapl mobil, oznámil:
„Za chvíli tu budou. Nemýlil jsem se, je to pro ně nepříjemná situace, ten, s kým jsem mluvil, říkal, že se to Defías nesmí dovědět, aby na ně nezanevřel, takže mě prosil o shovívavost.“
„No výborně. Nemám to jít předat já?“ nabídl se se zcela nevinnými úmysly Light.
„Zaprvé, tvou tvář zná celý svět, zadruhé by to bylo podivné, když jsem to vyzvedával já a zatřetí – ne,“ opáčil L chladně. Light se jen zašklebil. Za pokus to stálo.
„Dobrá a co pak?“ vyzvídal od nejlepšího detektiva na světě Light a pohodlně se opřel do židle. Na spořiči obrazovky jeho monitoru se vznášelo černé H v bílém poli.
„Počkáme dva týdny, to budeme mít zhruba jistotu, že se Defías s mafií setkal a budeme mít nějaké ty důkazy. Pak buď získáme oblečení stejným způsobem nebo použijeme jiný plán,“ pravil L. Light jen pomalu přikývl a nic na to neříkal. To už se ozval zvonek. L opět beze slov popadl věci a šel s nimi pryč. Light se ho ani nepokusil sledovat. L počítač byl vypnutý a přes heslo by se stejně nedostal, takže na nějaké vyzvídání informací musel zapomenout. Uvažoval nad nastávajícími čtrnácti dny. Nejspíš ho budou stát nervy…

…Ł…


… a taky stálo. Jelikož se přes těch čtrnáct dní velmi snažil chovat se k L mile, aby mu začal aspoň trochu věřit a mohl by se tím zbavit všech těch opatření, jimiž ho L pojistil. Ty kamery, mikročip, nepřistup k heslům a internetu, distance… Toho se hodlal postupně zbavit. Celou dobu taky vnímal, jak ho L pozoruje a zkoumá. Občas ho nenápadně zkoušel a dával mu záludné otázky. Ovšem nedokázal přenést přes svou pýchu, že stát se Kirou byla chyba. Ani v tom nemohl lhát. Jen pro L klid prohlásil, že to bylo poněkud unáhlené. Stejně si myslel, že mu L nevěřil ani slovo. Ostatně, Light mu taky nevěřil. I když byla pravda, že časem mu stejně nic nezbude, když na něm závisí jeho život. A pravděpodobně dlouho, dlouho se nesetká s někým jiným. Což ho spíš děsilo. Co všechno se může stát, když budou tak dlouho spolu? Nechtěl to ani domyslet. Pro jistotu.

„Lighte-kun?“
„Copak, Ryűzaki?“
„Jestli ten tvůj plán vyjde a vláda nás akceptuje, zvýším svou důvěru o deset procent.“
„Kolik to bude celkově?“
„Deset procent.“
„A to znamená v praxi co?“
„Dám z koupelny pryč tu kameru.“
„Děkuji. To mě silně motivuje.“
„Mělo by. Tři týdny bez soukromí je dle mého dost těžká zkouška.“
„To bych řekl.“
„Doufám, že se ti tím nějak nezprotivuji?“
„Neměj strach, Ryűzaki. Nemám tě rád asi na dvacet procent. Slevil jsem o několik díky té záchraně života.“
„Jsi opravdu milý, Lighte-kun.“
„Já vím, Ryűzaki.“

…Ł…


Nastal čas, aby se L s Lightem pokusili opět do své moci dostat obleky bývalého ministra s našitými štěnicemi. Nejprvotnějším plánem bylo zopakovat to, co při získání obleků. Bylo to sice nejisté nechat si zaslat obleky Defíase opět na jejich adresu, jelikož nemohli předem vědět kolik obleků s štěnicemi obdrží, a zda vůbec nějaký, ale L chtěl nejdřív vyzkoušet tuto metodu. Takže se L opět vloupal do databáze oné čistírny a následovalo to, co prve. K jejich nenadálému štěstí jim zakázku přivezl jiný chlapík, než posledně.
„Ryűzaki, a ty se nebojíš tak cizím lidem rozdávat naši adresu?“ napadlo Lighta, když L přišel s balíky v ruce. L je opatrně odložil do křesla a při odpovědi se na něj ani nepodíval:
„Ne. Jednoduše jim ji pak z databáze smažu nebo přepíši. Není to sice tak jednoduché, ale komu by byla divná záměna z čistírny?“ Light mu musel dát za pravdu. L obhlížel donesené oblečení.
„Jsou tu jen tři z obleků, do nichž jsme dali štěnice,“ konstatoval zamyšleně.
„Co s těmi zbylýma dvěma? Nechat je být nemůžeme,“ děl Light.
„To nemůžeme,“ souhlasně kývnul L a zamyšleně si cucal palec. „Mám tu ještě nějaké lidi. Nechám jednu ženu z nich, ať se převleče za Defíasovu služebnou a štěnice odstraní.“
„Ryűzaki, to´s ty lidi nemohl použít i na dostání štěnic k Defíasovi?“ zamračil se Light, protože se mu to nezdálo logické.
„Nerad zatahuji do případu moc lidí, jenže to bývá často nezbytné, protože některé věci bývají příliš riskantní. A jsou věci, co umí lépe jiní. Přesto radši pracuji jen sám, nemohu si dovolit nikomu věřit. Proto se snažím dělat co nejvíc věcí sám. Mám pak větší jistotu,“ vysvětlil L.
„A já jsem jeden z tvých lidí, co? Jsi hrozně egocentrický, víš to, Ryűzaki?“ vyčetl mu Light, kterému už to lezlo krkem. Neuvědomil si ovšem, že to, co na L tak nenávidí, je i jeho vlastnost. L se na něj zaujatě podíval.
„Ano, to vím. Stejně jako ty. To je taky jedna z našich společných vlastností, Lighte-kun,“ upozornil na to L téměř povzneseně. Lightovi zacukalo v levém oku, ale neřekl tak ani tak.
„Podáš mi, prosím, ty obleky?“ požádal místo toho kolegu a natáhl ruku. Na stole, u něhož seděl, už měl nachystané nůžky, jehly, nitě a ostatní šicí nástroje. L bez jakýchkoliv gest vzal jeden oblek a podal ho Lightovi. Postupně tak jejich rukama prošly tři obleky. Na stole se nakupilo nakonec devět štěnic. Light zase zpravil obleky, že by nikdo nepoznal úpravu a L mezitím začal zkoumat nahrávky štěnic. Light se ani nenamáhal poslouchat, portugalštině nerozuměl stále. Když byl Light hotov, L se neuhnul od počítače a jen napsal zprávu do čistírny. Pak se děla ta samá historie. L se pak opět pustil do poslouchání nahrávek a tak to trvalo celý den…

„Šest z těch nahrávek nemá žádnou cenu. Poslední tři už jsou celkem zajímavé. Je na nich krátký rozhovor Defíase a jednoho z členů Verdad, Antoina Pissara, jež byl před dvěma roky podezírán z obchodu s drogami. Jeho mafiánská příslušnost však je nepochybná, ač soud vyhrál. S Defíasem mluví velmi opatrně, přesto zmiňují akci určenou na 29. srpen, která má odstranit premiéra Bichiekéze. Bývalý ministr obrany ještě ke všemu podotýká, že doufá, že z toho vytěží něco navíc. Bezpochyby premiérské křeslo. Myslím, že je to dost přesvědčivý důkaz. Mohou si už vzhledem k dnešní technologii ověřit, zda jde o padělek nebo ne. Pošlu jim kopii. Mluvit s lidmi umím. Vím, že i ty, ovšem je tady ta jazyková bariéra. Mluvit jejich jazykem bude pro ně sympatičtější,“ vysvětloval právě L Lightovi, co se z nahrávek dozvěděl.
„To vypadá slibně. Kontaktujeme samotného premiéra nebo nejdřív někoho jiného?“ ptal se Light.
„Známe Bichiekézovu touhu zničit Verdad. Bude s námi jistě rád spolupracovat. Zároveň se ozveme policejnímu prezidentovi. Toho si pamatuji z případu, jež jsem tu řešil, není moc nápaditý, dá se s ním dobře manipulovat. Musíme je oba přesvědčit, že dosazením Maria – kvůli jeho bezpečí před premiérem však jeho příslušnost k mafii neřekneme – můžeme chytnout a usvědčit Verdad nejefektivněji.“
„To máš asi pravdu. Nesmíme jim dát příležitost, aby se něčeho zalekli. Musí to proběhnout celé v tichosti. Měli by to tedy vědět jen ti nejpovolanější,“ souhlasil s ním Light. Byl tak zamyšlený, že ani nečastoval L jízlivými poznámkami.
„Nejvyšší čas volat premiérovi,“ rozhodl nakonec L a šel ke stolu pro jeden z mnoha mobilů. Dával si pozor, aby nevolal stejným Mario i premiéru. Light tomu mohl jen přihlížet. L se posadil do dřepu do křesla a zatímco mezi dvěma prsty držel mobilní telefon, vyťukával tam číslo, které předtím vzal bůhvíodkud. Přiložil mobil k uchu a čekal, až se na druhém konci ozve odpověď.
„Tajemník pana Bichiekéze, Laura Mirriová,“ uslyšel L vyšší, afektovaný hlas, který se snažil znít příjemně.
„Tady je Denevue. Dejte mi prosím Edmunda Bichiekéze,“ opáčil nevzrušeně L. Věděl, jaká bude reakce, tudíž ho nepřekvapil utlumený výkřik.
„Je to důležitá záležitost.“ Netrvalo to dlouho a tajemnice ho přepojila na samotného premiéra.
„Edmund Bichiekéz. S kým mluvím?“
„Jsem Hyde, detektiv. Jsem jeden z nástupců L,“ lhal i nelhal L.
„L? Dobře, budu vám věřit, už jen najít na mě kontakt je úkol hodný detektiva.“ L v duchu konstatoval,že Bichiekéz bude přímý, rázný muž.
„Vaší tajemnici jsem řekl, že jsem Denevue, jelikož mé jméno není známé. Ovšem detektiv opravdu jsem. A zjistil jsem něco, co vás bude zajímat.“
„Povídejte.“
„Jde o vás a Verdad. Jste jejich nepřítelem a vy sám je nenávidíte, vaše spory jsou veřejnosti dost známé. Proto se mafie dohodla uchystat na vás atentát.“
„Jak jste na to přišel? Ne že by mě to překvapovalo. Ti bastardi mi nechtějí dát pokoj,“ zavrčel do telefonu Bichiekéz.
„Vše vám vysvětlím. Prve bych vás požádal, abyste nepodnikal žádné kroky, než se dohodneme.“
„Dobrá tedy,“ souhlasil premiér a byl zjevně zvědavý na vývin rozhovoru.
„Jedná se o spiknutí. Verdad se dohodl s ex-ministrem obrany Raimundem Defíasem, že vás odstraní ze svých cest. Proto Raimund Defías odstoupil, proto mafie eliminovala svou činnost a proto byly Defíasovými spojenci prosazeny jisté zákony. Tak mě napadlo, že se jedná o spiknutí a tak jsem si svými lidmi nechal pořídit pár důkazů, které vám pojistí mou upřímnost. Je to nahrávka rozhovoru Raimunda Deafíase s jedním členem Verdad. Pošlu vám její kopii. Atentát má být tichý a nenápadný, má vypadat jako nehoda. Má se konat 29. srpna tohoto roku. Až pojedete na sněm do parlamentu, nabourá do vás auto řízené členy nebo spojenci Verdad. Pokud chcete tyto lidi chytit, bylo by nejlepší, nechat je až do poslední chvíle v domnění, že o ničem nevíme. Za řidiče dosadíme někoho z mých lidí, těm můžete věřit. Pokud nám policie propůjčí své síly, budeme moct atentátníky chytit a od nich se dozvědět potřebné. Ve finále pak můžeme usvědčit jak hlavy Verdad, tak Raimunda Defíase, za jeho zradu.“ L řeč na premiéra udělala nejspíš dojem. Druhá strana mlčela a pravděpodobně přemýšlela. L spoléhal na jeho touhu usvědčit místní mafii.
„Dobrá, zní to celé logicky. Souhlasím s vašim plánem, ovšem s oním řidičem se chci seznámit. Dohodnu se s policejním prezidentem. Budu vás informovat, za předpokladu, že i vy nás. V podstatě vám nemusím věřit. Neznám vaše záměry.“
„To je v pořádku. Chápu vaši obezřetnost, je na místě. Ovšem považte, že se vám osobně ukázat nemůžu, vždyť víte o případu Kiry v Japonsku.“
„Ano, je mi to jasné. A ty vaše záměry?“
„Právě to, co mi chybí k získání vaší důvěry. Chci tímto případem dát ve známost své jméno, abych mohl bez problémů řešit další případy.“
„Dobrá. Pokud nelžete a atentát se podaří zmařit, já přežiji a ten zpropadený Verdad usvědčíme, slibuji vám velkou publicitu.“
„Děkuji. Kopii nahrávky vám pošlu ještě dnes. Podle ní už usuďte, zda mi budete věřit nebo ne,“ řekl ještě L.
„Udělám to. Spojím se pak s policejním prezidentem. V každém případě tuhle informaci nebudu přehlížet, můj život je mi drahý. Ozvěte se mi zítra, Hyde.“
„Jak si přejete, pane premiére.“ Bichiekéz pak zavěsil. L tedy telefon odložil.
„Nedivím se, že ho chtějí zabít. Je nesmírně arogantní. Sice to neřekl, ale určitě nám věří. Už jen proto, že si toužebně přeje dostat Verdad.“ Light se k němu se zájmem otočil.
„Takže bude s námi spolupracovat?“ ujistil se.
„Nejspíš. Kontaktuji ještě policejního prezidenta. Konečné slovo budeme vědět zítra,“ pravil L a poškrábal se nohou o nohu. Zněl jako vždy klidně a neutrálně. Light na to jen kývnul a znovu zaklonil hlavu a opřel ji o spojené ruce.

…Ł…


Další den jim bylo dle očekávání řečeno, že vláda jejich spolupráci přijímá. Dohodli se, že premiér to probere s prezidentem, jak policie, tak státu a několika nejnutnějšími lidmi, jinak to zůstane v naprosté tajnosti. Sám Bichiekéz chtěl Verdad zabránit v stažení akce. Byla to pro něj výborná příležitost. To L s Lightem alias Hydeovi jen nahrávalo do karet. Šlo to celkem snadno. Aby ne když detektivy byli dva nejchytřejší lidé na světě. L celý případ vlastně bral jako takové zabavení na dobu, než se objeví další majitel Death Note. Jenže nemohli tušit, jak dlouho to bude trvat…

Jak L slíbil tak se stalo. Jelikož plán vyšel a vláda jejich plány akceptovala, musel L dostát tomu, co řekl. Tedy nemusel, ale přeci jen sám chtěl Lightovu důvěru. Potřeboval se k němu dostat blíž. Říká se, přátele si drž u těla, nepřátele ještě blíž. Oba to heslo moc dobře znali. Na každý pád, kamera z koupelny opravdu zmizela. Lighta to skutečně potěšilo. Aspoň nějaký úspěch! Díky takovým drobným krokům by mohl postupně eliminovat všechna opatření a L donutit, aby mu důvěřoval. Ale vše postupně. Momentálně měl konečně možnost být aspoň chvíli zcela sám a v soukromí. Skoro tři týdny ho L monitoroval, potupně mu dával najevo, jak moc mu nevěří. Tři týdny, celkem dlouhá doba. Proto se Light nemohl dočkat, až bude večer a konečně využije sprchu, aniž by se obával, že ho L pozoruje skrz dotěrnou kameru…

Pustil na sebe proud příjemně teplé vody. Znovu spokojeně zkontroloval pohledem celou koupelnu, ale po kameře ani stopa. Spokojeně nastavil obličej sprše. Konečně! Vyhrál, vyhrál nad L. Bylo to jeho první vítězství. A jistě ne poslední. Líně a pečlivě se začal mýt a přitom mu v hlavě bloudily nejrůznější myšlenky jak L definitivně porazit. Nemohl ho zabít, byl si toho vědom, ale hodlal to časem nějak uskutečnit. Aspoň o tom mohl snít.
Celý se namydlil, umyl si vlasy a užíval si toho trochu soukromí, jež se mu podařilo získat. Rozhodl se, že si ještě udělá trochu dobře než vyleze. Přece jen byl tři týdny pod čtyřiadvacetihodinovým dozorem, pronásledován L na každém kroku, bez špetky soukromí. Navíc bylo mu pouhých osmnáct a proti svým potřebám zhola nic nenadělal. Bez větších úvah tedy vzal do ruky svůj penis a začal ho pomalu masírovat. Zcela vypnul mozek a myslel jen na příjemné teplo shromažďující se v dolních partiích. Zády se opřel do studených kachliček, sotva smáčených vodou a přivřel oči. Pohyb ruky stále zrychloval dokud…
…se neozval zcela, ale zcela nevhodný zvuk. Cvaknutí kliky. Light s polekaným cuknutím přestal, ale bylo pozdě. Ve dveřích stála shrbená postava L a svým typicky prázdným výrazem na něj hleděl.
„Ryűzaki! Co- tady – sakra – děláš?!“ neovládl se Light. Pořád na něj zpola vyděšeně, šokovaně a nepříčetně zíral, ale otočil se zády, aby zcela zbytečně skryl L zrakům své polovzrušené mužství.
„Na systému, kde tě pomocí mikročipu kontroluji, byl zaznamenán podivný pohyb. Chtěl jsem zjistit, o co se jedná,“ vysvětlil prostě L. Light se pořádně zhluboka nadechl. Bylo mu to rázem jasné. V pravé paži měl implantovaný mikročip. A teď použil zcela neuvědoměle právě pravou ruku. Ovšem to nezmírnilo jeho ohromný vztek na L. Přistihnout ho v tak potupné situaci! Myslel, že se rozběhne a na místě ho uškrtí. Jenže to by se nesměl stydět jen pohnout. Byl úplně vyvedený z míry.
„L. Nemyslíš, že už to přeháníš?“ začal sykavým, chladným hlasem. „Tři týdny se ode mě nehneš na krok, po celém domě mě sledují kamery, vpíchneš mi mikročip, zamezíš přístup k mnoha heslům, informacím a internetu, neustále mě zkoušíš a testuješ… A když už aspoň jednu pitomou kameru odstraníš, musíš se jít podívat na vlastní oči, co dělám!!!“ Ukončil krátký monolog vzteklým zvýšením hlasu Light. Tohle byla prostě poslední kapka.
„Máš pravdu. Je to pro tebe těžké,“ souhlasil L, ale výraz měl pořád lhostejný.
„Je to nelidské! Obíráš mě o má veškerá práva! Nemám absolutně žádné soukromí! Chováš se ke mně tak sobecky a bezcitně!“ vyčítal mu pěkně jedno za druhým Light. Pak jeho naštvané já přehlušilo vyvinuté prospěchářské já a nabádalo ho, ať z toho něco vytěží. Po tváři mu nenápadně přelétl úsměv. Ovšem… „Je toho vážně už dost. Slíbil´s mi soukromí aspoň tady a ty mi tu jen tak vrazíš. To není fér.“
„Neříkám, že to nepřeháním. Jen si chci být jistý,“ řekl na svou chabou obranu L. Ale nejspíš ho to tolik netrápilo.
„Jistý? Čím? Kira už delší dobu nejsem, jsem úplně bezmocný! Víš to dobře. Tak se mnou přestaň jednat jako s nevyzpytatelným zločincem. Já už jím nejsem, uvědom si to!“ Lightův vztek už byl napůl hraný. Jen ať si to L vyžere.
„Způsobuješ mi pořád samá příkoří. Nesnažíš se, abychom spolu vycházeli! Ne, tobě snad o to ani nejde. Mám už toho dost.“
„Máš plné právo se na mě zlobit,“ uznal L s kývnutím. Light nemohl vědět, jestli byl upřímný nebo ne, L si své emoce hlídal až moc dobře.
„To bych řekl. I ten jediný důkaz nějaké té malé důvěry jsi právě pokazil. Nemyslíš, že bys mi to měl nějak vynahradit?“ Lightovo prospěchářské já ho zcela ovládlo. Pomýšlel, co by z toho mohl vytěžit. Možná by zrušil ten mikročip, po tomhle, nebo by mu mohl dát přístup k nějakým datům nebo internetu… Tak by mohl sám zkusit zjistit, kdo je jeho následovník… Jenže to, co L udělal, by ho nenapadlo ani v tom nebláznivějším snu.
Ryűzaki neřekl ani ň, jen lehce kývnul a zamířil k němu. Light sotva stačil otevřít ústa, aby něco řekl a L vstoupil k němu pod sprchu.
„Ryűzaki, co-co to děláš?!“ zděsil se naprosto Light.
„Tu satisfakci,“ odpověděl jakoby se nechumelilo L a nedbal na to, že jeho oblečení je už kompletně mokré. I jeho vlasy, obyčejně rozcuchané, byly teď splihlé díky sprše. Light byl tak v šoku, že se nedokázal vůbec pohnout. L si všiml, jak Light ztuhnul, tak mu položil ruku na rameno a klidnil ho:
„Neboj, nebudu ti ubližovat.“ Light si neuměl vůbec představit, co mu bude dělat. Nebo uměl, ale nechtělo se mu to věřit. Jenže když si L před něj pomalu klekl, jeho záměry byly již nesporné. Light polknul a ostře se nadechl:
„Ryűzaki, to…“ L ho neposlouchal. Vzal do ruky jeho už opadlou erekci a začal ji jemně třít. Light chtěl L odehnat, jenže toho nebyl schopen. Jakoby ho někdo přikoval k těm studeným kachličkám. Jen se k nim přitiskl zády ještě víc. Zavřel oči, nemohl se dívat. Proč to L dělá? Ale myslelo se mu špatně, byl unavený a k tomu vzrušený, nešlo to. Opřel hlavu o zeď a téměř mučednicky nechal děj plynout.
L mu stáhnul předkožku a přejel celou délku jazykem. Light se otřásl. Jakmile ho obemkly L rty, kousnul se do rtu a prsty zaryl do zdi. Aniž by si to připouštěl, byl v L absolutní moci. Jeho racionální já tuhle situace nezvládalo. Těžce vydechl a přitlačil ruce ke zdi ještě víc. Byl to šílený pocit, nemohl popřít, že úžasný. L stále přejížděl rty i jazykem po jeho údu a Light věděl, že po tak dlouhé době to nevydrží.
„Ryűzaki… nech…“ snažil se ještě něco říct, ale neměl na to dost síly. Zachvěl se a následně vyvrcholil.
Jakoby z vzdálené země vnímal, jak slábne a uklidňuje se. Neměl odvahu otevřít oči. Nevěděl, co teď udělat. Tohle… sakra, co se to stalo?
Nakonec se odhodlal a odlepil víčka. Zmateným pohledem pohlédl na klečícího L. Byl úplně mokrý. L si ostentativně otřel hřbetem ruky ústa a pak vstal. Ani jeden nic neřekl. Light sledoval, jak L sprchu opustil. Trochu zbytečně si vyždímal trochu vody z rukávů a nohavic. Light zarytě mlčel. Myslel, že s ním už nikdy nepromluví. Co se to teď stalo? L vzal jeden z ručníků a odešel. Light se opřel o zeď.
„Tohle nemůže být pravda,“ řekl si pro sebe roztržitě a rukama projel vlasy.

ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ+ŁŁ


Peteno: 25x | Moje zobrazen: 1x | Online ten: 0


Blanch
[ 1 ] 25 Jan 2009 01:35 am
:DDD Deset procent, já z tebe nemůžu :DDDD
Ten jejich rozhovor na začátku byl naprosto geniální, tlemila jsem se u toho jako pavián...Doufám, že jsem nevzbudila babičku, která spí vedle :D

Jen si zmínila, že Light bude chtít něco vytěšit, šrotovalo mi - on bude chtít dát pryč nějakou další kameru a L to pochopí po svém a nějak ho zneužije :)
A tím víc mě to potěšilo, protože se mé doufání proměnilo ve skutečnost a to bylo tak úžasné! :)))
Dech beroucí.
To zatraceně stálo za to!
none

Neros
[ 2 ] 25 Jan 2009 01:35 am
Takže jsi chtěla tříodstavcový komentář, jenom nevím, jestli ho zvládnu. Ten komentář. Tohle je první odstavec.

Light a L je naprosto dokonalý pár a ta scéna ve sprše... labužnické. Skutečně delikátní. Vypěstoval jsem si na Tactics závislost. Máš sice volno, ale to s těma chrámama a sochama stále platí :))) Nemůžu se dočkat další části.

To byl ten druhý odstavec. Tenhle je třetí a nevím o čem v něm napsat. Snad jen, že ti přeji dobrou noc a spokojenost s mým komentářem. Potěšila jsi mě, slešno Ehranová, velice :))))
none

Blanch
[ 3 ] 25 Jan 2009 01:40 am
laughing laughing laughing
No kdo tady může zanechat mezi prvními komentáře, že jo..my dva :D

Taky jsem si na této povídce vytvořila závislost, jako už dlouho na žádné.

Chtěla jsem si přečíst tvoje drabblata a flashfic, ale neudělám to, dokud nedopíšu svoji povídku, protože mám obavy, že by mě pak nějak ovlivnily :)))

Za tuhle kapitolu ti něco napíšu.
none

Morgana Ehran
[ 4 ] 25 Jan 2009 01:41 am
Blani, no tal L, že:))))
díky, moc, nad ním jsem šrotovala mozek nějakou dobu:)))
no ještě aby se ti slash nelíbil:) to mám vskutku radost. děkuji *klaní se* no to stálo!:)))

Nere:))) děkuji, jsi hodný:) a plníš slib(p)y!:)))
že? já myslím... hih, mooc děkuji, jsem ráda že se ti to líbilo:) no klidně... teda ale na další si počkáte, to vás varuju:))
děkuji, dobrou noc, Páťo:)
none

Morgana Ehran
[ 5 ] 25 Jan 2009 01:45 am
nečekaně laughing laughing laughingpro vás jsem to taky psala wink
ups, to jsi dnes třetí člověk co to říká... já to nechápu...
jasně, to celkem chápu smileuž se na ni fakt těším!
jůůůů, tak to stálo za námahu smile
none

Blanch
[ 6 ] 25 Jan 2009 01:48 am
nejen L, líbí se mi celý rozhovor s nádechem té ironie..i Light :D Že ho na dvacet procent nemá rád :DDD
none

Blanch
[ 7 ] 25 Jan 2009 01:50 am
:DDD Ty máš zlaté srdce :D My tě milujeme stejně tak jako ty nás :D

Já to chápu, je skvělá, protože:
1) je promyšlená
2) má skvělou zápletku
3) je vtipná
4) má skvělý vyprávěcí styl
5) má výborné obsazení
6) yaoi jako bonus
:D
none

Morgana Ehran
[ 8 ] 25 Jan 2009 01:51 am
Blancho, jo tak... děkujůů:))) no já bych řekla, že i na víc, ale to by sám asi radši neřekl:D a po tomhle bůhví...
none

Blanch
[ 9 ] 25 Jan 2009 01:53 am
Teď třeba pár procent zase ubylo :DDD A jemu možná na kontě zase v důvěře přibylo :DD

Ten L je ale perverzák zvrácený, takhle svádět mladé chlapce :DDD
none

Ajja Pensivell
[ 10 ] 25 Jan 2009 01:57 am
Ty vole!
To rozebírání všech těch procent na začátku, Lightův herecký výkon.. a pokud jde o ten "akt" samotný.. tohle.. to bylo tak děsivě vzrušující, že se to ještě docela špatně popisuje..
No, prostě úžasný zážitek, za tuhle povídku by na tebe měli všichni psát ódy, jsi nedocenitelná!

A bylo to kurevsky dobré :)))
none

Morgana Ehran
[ 11 ] 25 Jan 2009 01:58 am
já se budu rdít:)
teda, nečekala jsem, že se to bude tak líbit... moc děkuju:)
no ale obsazení není moje věc:D

no třeba jo:))) Light se ho možná bude bát:))))
jo, zvrhlík jeden:))) proč ho taky unesl, že?:)))
none

Blanch
[ 12 ] 25 Jan 2009 01:59 am
Já si tu kapitolu čtu znova a kdybych byla anime postava, nad hlavou mi lítají srdíčka :D
none

Ajja Pensivell
[ 13 ] 25 Jan 2009 02:00 am
A nic, děcka.. jdu spát, doufám, že se mi bude zdát něco stejně úžasnýho, jako bylo toto. (S)mějte se(x)..
none

Blanch
[ 14 ] 25 Jan 2009 02:00 am
To je podle mě nejlepší kapitola ze všech povídek, jaké/jakou jsi kdy napsala... Mělo to takový spád, že se člověk ani nenadál a už byl u konce :D

KOnečně..konečně se Light bude bát L:DDD A co teprve v noci, jaké bude mít pocity v posteli, kde spí vedle něj? :DDD
none

Blanch
[ 15 ] 25 Jan 2009 02:01 am
Ježiši, já se odtud nevyhrabu :DDD Ještě jednou si přečtu tu pžasnou část... a pak už fakt vysmahnu laughing
none

Morgana Ehran
[ 16 ] 25 Jan 2009 02:09 am
joj, mám zmatek v komentářích:)))
Ajjo, nebuď sprostá:)))
kvůli tobě jsem to taky psala:)))
děkuji *klaní se až k zemi* až tak? no já ti nevím...
to ale přeháníš:))))

Blani:))))))
až tak? nejlepší? já jsem to psala hrozně dlouho, ani jsem to po sobě nečetla, měla jsem hrozný problém s výběrem slov, mám pocit, že se mi zmenšuje slovní zásoba... konec jsem psala asi hodinu, furt se mi to nezdálo... no co no...
děkuji:)
no právě!:)))) měl by, hoch, měl by! *tetelí se zkaženou radostí*
:))))))))))co tě na tom tak baví?
none

Blanch
[ 17 ] 25 Jan 2009 02:19 am
Bude ho v noci osahávat? *natěšený smajlík* :)))))
Všechno mě na tom baví.
Z toho si nic nedělej, tenhle pocit mám taky, pokaždé, když píšu a nejvíc mě pak překvapí, jak mi někdo napíše, že mám stašně velkou slovní zásobu a já totálně nic v ten moment nechápu :)) Ale stejně si vždycky připadám, že se pořád jen opakuju, že už neznám dostatek synonym a podobně.

Ne, ale teď už fakt jdu :DDD
A Genius a Shori -wow na sobě leželi a tak divně se po sobě dívali :DDD
none

Nifreloth
[ 18 ] 25 Jan 2009 09:52 am
Úžasný. :-)))))
Celou dobu jsem se smála jako vřešťan na LSD... (brácha se mě dokonce otázal, proč hýkám, ale zkuste si smát, když máte plnou pusu kafe! Nechtěla jsem, aby to schytal Lappi;-P)
S Lightem hluboce soucítím. Taky bych se bála, být na jeho místě.;-D;-P Ovšem - nějaký trest čekat musel, po tom, co proved.... ;-)))))
none

Morgana Ehran
[ 19 ] 25 Jan 2009 10:28 am
Blanch:))))))
tak děkuji:)
uf, to jsem teda ráda, že v tom nejsem sama. už jsem si připadala úplně blbá.
:)))
jůů, to zní dooost dobře:)))

Nif, arigatou:)
dobré přirovnání:))))
no to jde fakt hodně špatně:)))
to je fakt:))) ačkoliv já bych to jako trest nebrala:D:D
none

Upírek
[ 20 ] 25 Jan 2009 11:43 am
Wuahahahahahahahaha laughing
*noseblood*
viz. k čemu slova... laughing laughing
none

Neros
[ 21 ] 25 Jan 2009 12:17 pm
Ano Upírek se svými vyčerpávajícími komentáři :)))))))

Blanch... je jasné že tu budeme mít komentář mezi prvními, trávím tu srašně moc času, protože Morganka si to zaslouží :)))
Jinak ačkoli jsem to četl před jedenácti hodina, neustále mi to křiví ústa do něčeho, čemu by se s nadsázkou dalo říkat úsměv (ale u mého xichtu nikdo nikdy neví, že?:)))) Pamatuju si toho víc, než je zdrávo, protože tohle je naprosto dokonalé... Neustále se tlemím jak vůl...
Nifreloth, to přirovnání je vážně dobré :)))
none

Morgana Ehran
[ 22 ] 25 Jan 2009 12:37 pm
Domčo, dík laughing laughing
Nere, aby z toho nebyl tetanus:)))))a ten "xicht" si nech od cesty, SCHS.
none

Nifreloth
[ 23 ] 25 Jan 2009 01:30 pm
Nere, děkuju, ale to není sranda, bo já se tak vážně směju... když se třeba začnu smát ve škole, všichni se začnou ohlížet, kde se tu zas vzal ten psychopatický kočkodan, co vydává ty děsivý zvuky... :-))))
none

[ 24 ] 25 Jan 2009 01:39 pm
Byl zaznamenán podivný pohyb laughing
L se zase jednou vyznamenal laughing

Přečetla jsem si tuhle povídku celou a je to opravdu moc dobře napsané. Líbí se mi, jak jsi vystihla psychologii postav smile
www.quiquillka.blog.cz

Pepcha
[ 25 ] 25 Jan 2009 02:31 pm
Konečně mám jednou zase čas, jdu se tak kouknout na internet a co nevidím? Morgana přidala hned dvě další kapitoly. A v té druhé se navíc nachází slash. +srdíčka místo očí+ Jen mě trochu zarazilo, že mafie nebyla natolik schopná, aby napíchla premiérovi telefon. Ale L a Light byli k sežrání! Navíc mi Light tak trošku začíná připomínat hodnou ženušku: nejdřív šije a teď ještě... plní jiné "manželské" povinnosti.
POZOR! Zde začíná Pepinčina fantazie pracovat na plné obrátky.
Už jen čekám, kdy něco ukuchtí v roztomilé zástěrce, začervená se nad L pochvalou, že je to moc dobré (což ovšem znamená, že se Light musí ovládnout ve své nechuti ke sladkostem), a pak L svede, donutí ho sepsat závěť, ve které by Lightovi odkazoval veškeré své jmění, a nenápadně ho zabije.Bude tvrdit, že za to mohlo předávkování afrodisiaky.
Pardon. Čas od času se mi stává, že dostanu obdobný záchvat. Loučím se!
none

Morgana Ehran
[ 26 ] 25 Jan 2009 03:08 pm
Quiqillo, no on tedy určitě smilejako vždy.
děkuji, to se dobře poslouchá tongue

Pepcho, děkuji ti za chválu:)
no k té mafii... nemůžu myslet na všechno, L a Light jsou tady géniové, ne já. navíc chci, ať tenhle případ vyřeší bez větších komplikací:))
ta tvoje představa mě teda dost rozesmála:))))))
none

Blanch
[ 27 ] 25 Jan 2009 03:45 pm
To s tím napíchnutým telefonem mě taky napadlo hned, jakmile jsem to četla, ale nechtěla jsem zase kefrat, už tak furt kefrám :D, tak jsem si to nechala pro sebe :D

Light mu určitě upeče dortík, s jahůdkami, čokoládový a nahoře bude marcipán :DDD A velký nápis polevou - L :)Mohl by přidat ještě svou podobiznu, ale Light není Otická pekárna ani Van Gogh :)

Nere to samosébně :D
none

Morgana Ehran
[ 28 ] 25 Jan 2009 05:15 pm
jak říkám, nenapadlo mě to... a tak, není to dokonalé a nebude, i v samotném DN jsou jisté mezery. navíc od začátku říkám, že to je blbý případ, není nijak důležitý, jako ty další. takže to nějak neřeším:) sama nejsem tak chytrá:)))
none

warrion
[ 29 ] 25 Jan 2009 05:25 pm
zas ty procenta XD
No... co říct XD jen to, že pokud jsi tu kapitolu psala včera, tak jsme tu yaoi pasáž psaly vlastně obě najednou XD
Jsem zvědavá na pokračování, ale prosím, pohni taky s Irashaimase, ju? XD
Jo, jaký pár že jsi to vymyslela v Afterdark? A proč se mi nebude líbit?
Mno a já jdu přepisovat naši za Taku převlečenou stromovou vesnici...
none

Blanch
[ 30 ] 25 Jan 2009 07:04 pm
Já jsem to přešla s tím, že ho nechtějí sledovat, ale zabít, tak když už mají atentát naplánovaný, nějakým napichováním telefonu se zdržovat nemusí.
Nám se ospravedlňovat nemusíš, ti atentátníci taky nemusí být zrovna chytří :DD

Jo v DN hlavně jedna velká mezera v tom, že Light mohl L nechat zavraždit osobou ovládající deníkem a nemusel k tomu potřeovat jeho jméno, že jo. To jsme taky řešily. A on místo toho vymýšlel takové složitosti :)

Omyl, dokonalé to je :D *zase si pročítá tu úchylnou pasáž*

A kód mi právě dal opsat slovo -prddd :)
none

Morgana Ehran
[ 31 ] 25 Jan 2009 09:21 pm
warr, no L je L:D
já si taky myslím:D taky si měla vedle sebe otce?:)))
jasně, mám to v plánu.
no napadlo mě cross pár:)))

Blani, taky fakt, tak by se to tež mohlo brát:)
právě:))))
já si taky myslím, mohlo ho to napadnout.... jj... asi mu to přišlo moc jednoduché vzhledem k jeho genialitě:)))
:))))))))no protože slash:P
já se někdy i divím:D:D
none

warrion
[ 32 ] 25 Jan 2009 09:56 pm
jakej cross pár? OPOVAŽ SE mi s někým párovat Óšimu!!! XD
none

Morgana Ehran
[ 33 ] 25 Jan 2009 09:57 pm
no... pan Ooshima... a Tetsuya z afterdark... napadnout mě to může!
none

warrion
[ 34 ] 25 Jan 2009 09:59 pm
*velmi, VELMI hluboký nádech* Jistě, napadnout tě to může. Ale oni se k sobě opravdu zoufale nehodí. A jen proto, že si o Tetsuyovi myslí, že je gay... a navíc, ty bys nechala chudáka Mari bez člověka, co by na ni čekal? :P
none

Morgana Ehran
[ 35 ] 25 Jan 2009 10:11 pm
tak pardon, že mám fantazii... *uraženík*
none

warrion
[ 36 ] 25 Jan 2009 10:19 pm
tak pardon, že ti ji urážím XD Ale když těmhle dvěma by to fakt neklapalo XD
none

Lawrence
[ 37 ] 25 Jan 2009 10:20 pm
Morgana, Morgana, Mon ami! Mon ami! (aneb dnes jsem už posté koukala na Ouran xD)
Naprosto přepychové. *rozplývá se*
Nejvíce mě dostal podivný pohyb a dvacet procent :D :D

A já si představovala, že po vyvrcholení Light bude v strašné rozkoši a plus k tomu Ryuk někomu konečně předá Death Note (neboť jablka došla) a on dramaticky ze ztráty vzpomínek a z L omdlí. A L, to malé, roztomilé lízátko se o něj bude bát, a tak dál, a tak dál... *mňam*

* vrací se nohama na zem*
Každopádně... doufám, že pokračování bude brzo. ^__^

Arigatou, Morgana-sensei! tongue
none

Morgana Ehran
[ 38 ] 25 Jan 2009 10:36 pm
warr:)))) no já neříkám, že by jim to klapalo:))))

Lawrence, oh, jsem děsně potěšena žes použila mou nejoblíbenější hlášku z Ouranu:)))
děkuji mnohokrát, vážím si toho *klaní se*
no já už mám dost:)))) co čtu všechny vaše představy téměř se obávám, že vás zklamulaughing laughing
pokusím se:)
já děkuji:)
sensei? až tak? wassat
none

Lawrence
[ 39 ] 26 Jan 2009 04:29 pm
Ano, sensei tongue
Protože pokaždé, když se řeknei "sensei" tak se mi vybaví Aikawa-san z Junjou R. jak doléhá na Usagiho /aka Usa-chan laughing/ kvůli rukopisům... Je to takový zažitý malý defekt, ale příjemně se mi sem hodil (ale já o kapitoly jen škemrám, nepoužívám vydírání jako Aikawa-san... prozatím tongue)

Tím pádem Morgana-sensei laughing
none

Morgana Ehran
[ 40 ] 26 Jan 2009 04:42 pm
a tak laughing laughing laughingno doufám, že narozdíl od Aikawy ale budeš uprostředňovat můj nebohý život laughing laughing
none

Neros
[ 41 ] 26 Jan 2009 05:30 pm
Skutečně by nebylo marné, kdyby každý z těch nápadů měl nějakou povídku :))))

Jinak ani nepřemítám nad tím, jak by to mohlo pokračovat protože u příjemných věcí se rád nechávám překvapit...
none

Morgana Ehran
[ 42 ] 26 Jan 2009 06:38 pm
Nere, jo no:D:Dale já to nebudu:D
tak to se načekáš:))))))
none

TruTru
[ 43 ] 08 Aug 2009 01:42 am
MORGAN TY MĚ CHCEŠ ZABÍT,CO? JA PROŽÍVAL SNAD TO SAMÍ CO LIGHT. POŘAD NECHAPU,JAK MUŽE NĚKDO PSAT TAK DOKONALE JAKO TY
none

littlesasa
[ 44 ] 25 Jan 2010 09:18 pm
umrem xD boze ... idem hned na dalsiu :3
none



Nick:
E-mail/web:
Smajl: smile wink wassat tongue laughing sad angry crying 

Zadejte kód
Security Image



| Zapamatovat nick
Content Management Powered by CuteNews

Menu
Anime
Harry Potter
Originální
Button stránek


Na slovíčko
Návštěvnost


Design vytvořila: BLANCH | adminka webu: MORGANA EHRAN.