7. G jako Gnóthi seauton

Dělá mi potíže tvářit se neutrálně a nedávat najevo, jak mě překvapil. Jeden nestřežený okamžik a všechny plány mi vyletěly komínem. Je konec pomstychtivým dnům. Tíha Potterova těla na mém je neodmyslitelná a snažím se ignorovat strach, který mi teď koluje žilami. A kromě jiného i nevítané svrbění v břiše a zrychlený dech. Samotná situace prosycená adrenalinem je natolik přitažlivá, že mám problém ukočírovat vlastní zrádné tělo, které tuhle submisivní polohu vítá. Promerlina, na tyhle blbosti teď není čas. Stejně mě Potter každou chvíli zpacifikuje a poputuju zpátky do Azkabanu.

A jakmile si znovu představím ty olezlé smrduté zdi a vlhko, nestačím ani zareagovat, když namísto toho nejhoršího scénáře ucítím na rtech něco měkkého. Snad ze sebeobrany nebo snad z šoku instinktivně zavírám víčka.

Nemůžu se ani hnout. Ať už chci nebo ne, což mě v tuhle chvíli naprosto mate, Potter je těžší než já. Přikoval mě svým tělem k zemi a jeho ruka se prsty zaboří do mých vlasů, zatímco ta druhá začne zvědavě opisovat trajektorii mého těla. Moje rty jsou stále uvězněné pod jeho, a i když je ten dotek jemný a nenásilný, přistihnu se, jak se mnou otřásá. Jak mě znovu tělo zrazuje a jak se pod tou invazí doslova rozplývá. Je to jak tření motýlích křídel, zimomřivý pocit plný vzrušujících příslibů. Ošiju se a nedokážu zabránit tomu, jak se ten třas provalí po celém mém těle, což Potterovi nemůže uniknout. Jemně mi hladí vlasy, přičemž ho nechám, aby prohloubil polibek. Nevím, proč to dělá, nevím, proč to dělám já, ale nedokážu se bránit, nedokážu téhle situace nevyužít a nedokážu oponovat, když se do toho přidá vášeň a prudkost. Snad jako by mi chtěl dokázat, že mu patřím, jako bych se měl vzdát všeho. Když slastně vydechnu, jeho jazyk znovu vklouzne dovnitř a zkusmo obkreslí horní patro čelisti. Šimrá to. Asi už jsem naprosto ztratil sebeovládání, soudnost je dávno tatam a co znamená jméno Malfoy? Koho to zajímá, když mě Harry líbá způsobem, který krade rozum. A já chci víc… Chci to všechno!

Na krátký okamžik se stihnu podívat, jak se tváří. Má zavřené oči a tváře lehce zarudlé, ve výrazu je vidět jasné odhodlání. Vnímám otupěle a přesycené smysly válcují můj úsudek, protože jediné, co jsem teď ochotný vnímat, je on. Jeho blízkost, dotek, vůni, sálající teplo a taky naprostou odevzdanost. Intenzivní laskání, které obrací každý pór kůže naruby. Celou dobu jsem zoufale toužil po jeho objetí, po intimitě, zastíral to clonou nenávisti, ale ve skutečnosti to bylo jen pokrytectví. A přiznat to sám sobě je nejhorší. A nějakým způsobem to ze mě vyčetl i on, jak se zdá. Nebo možná zkouší jen svoje štěstí, ale v tuhle chvíli je mi to naprosto jedno.

Když se po pár zoufalých soubojích jazyka Harry konečně oddálí, zůstane strnule ležet nade mnou, ruce položené vedle mého obličeje, přičemž se ty dvě zorničkami zčernalé oči vpíjí do mých. Je v nich výzva, je v nich odevzdání, je v nich poděkování. Jsem zmatený, šťastný a vylekaný zároveň. Dráždí mě a prosí, až se mi zatajuje dech a přistihnu se, jak se snažím tělem být mu co nejblíž. Černá záplava vlasů mu sjede podél tváře, až se mi skoro otře o kůži na spáncích. Zatřesu se a on to vycítí, protože mrknutí oka poté se ke mně znovu skloní a špičkou jazyka obkrouží hrany mojí čelisti. Zatnu zuby a vydám ze sebe výdech, o kterém jsem si ani nevšiml, že jsem zatajil. Vlna nutkavosti a vzrušení se mi přelije po celém těle, když obtěžkává můj citlivý krk a ucho. Skoro neudržím slova za zuby, abych žadonil o víc. Žadonil o to, aby si se mnou dělal, co chce, ale nehodlám ze sebe dělat pitomce a odmítám se přiznat nahlas k tomu, že mě jeho jednání dělá nepříčetným.

A co když je to jen další lest?

Kdo neriskuje, nic nezíská. Nechávám se unést, nechávám ho převzít iniciativu a uvidíme, co se z toho vyvrbí.

Když jeho prsty doputují k lemu mojí košile, nebráním se. Připadám si, jako by mě omámil nějaký lektvar vášně nebo lásky a pevně doufám, že je to jen paranoia, protože pocity, které zaplavují můj systém, jsou až nebezpečně známé. Jsem proti němu bezmocný a ještě je mi to upřímně jedno. Nedokážu ani slovy popsat, jak moc po něm v tuhle chvíli toužím a jak si užívám takovou péči. Vidina toho, co může následovat, je elektrizující. A že to možná Potter dělá z vypočítavosti? S tím si budu dělat starosti až jindy. Je mi to jedno. Důležité je, že to dělá a hlavně, že to dělá se mnou.

Jeho ruce si chvíli pohrávají s rozhalenkou, než ty hbité prsty postupně rozepnou všechny knoflíky v řadě až k podbřišku. Kdybych Pottera neznal, myslel bych si, že je netrpělivý.

Konečně se mu povede rozhalit látku a na moji hruď dýchne volnost. Nechám se sebou vláčet jako s hadrovou pannou. Nadzvedne mě a s opatrností svleče ze sněhově bílé látky. Odhodí ji někam do rohu a přisaje se svými rty znovu k mému krku. Obtěžkává mi divoce pulzující tepnu a na krátký okamžik se mi přisaje těsně pod čelist, aby jazykem opsal čelist. Vlhké rty se otřou o ušní lalůček, do kterého úder srdce poté zlehka kousne, až to nevydržím a bezostyšně vzdychnu.

Zasměje se, ale není v tom nic zlovolného ani výsměšného, zní to jako spokojený smích. Jako šťastný smích a to horko, které mě v ten moment polije, rozvíří koktejl všech pocitů, které jsem v sobě celé ty roky potlačoval.

Lehkými a sotva znatelnými polibky se prolíbá přes ohryzek, klíční kost až k jedné z mých bradavek. Zkoumavě ji olízne jazykem a mezi prsty promne ten drobný hrášek, než znovu skousne. Tiše syknu, nebolí to, ale cítím se jako opařený a už nedokážu na sobě skrýt to viditelné vzrušení. Obrátí se k druhé bradavce a zopakuje na ní ten stejný postup jako před chvílí. Chvíli mě jen tak laská, prsty opisuje pohyby přes kůži a já cítím, jak mě při tom hladí i jeho horký, řekl bych dokonce i vzrušený, dech.

Špičkou jazyka putuje k rýze mezi žebry a vytváří si mokrou cestičku až nízko k pupíku. Naskočí mi husí kůže. Jazykem si pohrává s otvorem těsně nad mými slabinami. Rty mě políbí na holé pokožce a mrštnou špičkou jazyka obkrouží vnější stranu pupíku. Dlaněmi mě přitom drží za boky a poté se posune ještě níž. Nikdy bych nečekal, že je něčeho takového Potter schopný. Snad jako by to nedělal poprvé, protože jeho odhodlání je pevné a není na něm vidět zaváhání.

Jakmile se začne potýkat s lemem tmavých džínů, zvědavě vzhlédne a podívá se přímo na mě. Nic neříkám, ale taky neprotestuju. Ten, kdo by to v tuhle chvíli udělal, by byl úplný pitomec, protože vzrušení, které zatřáslo mým světem, se teď už dalo krájet na pořádné kusy.

Podíval jsem se do těch očí. Nyní mnohem výraznějších než kdy jindy, ještě tmavších, hlubších s divoce rozšířenými panenkami. Jsou jiné, mnohem jiné. Zastřené touhou, chtíčem, opojením. Neodtrhne se, když se na něj dívám. Pro jistotu se letmo usměju a jeho to očividně ještě víc povzbudí, protože ke mně znovu přiblíží tváří a vrhne se bezhlavě na moje rty, aby mě divoce políbil. Vášeň, kterou do toho vkládá, je skoro hmatatelná, dává do toho polibku všechno ze sebe. Naše dva jazyky rozehrají zuřivou hru a nadvládu. Cítím, jak mi pod tím tlakem a zběsilostí nabíhají rty. Jak z nich sálá horko, a jisté partie mého těla se přidají k žádosti o pozornost.

Jako by to Harry snad vytušil, když jeho dlaň sjede z mého obličeje přímo k pásku u kalhot. Až nečekaně hbitě ho rozepne a s ním i zapínání kalhot. Druhá dlaň se k ní přidá a snaží se z mých beder sundat ten přebytečný kus textilu. Trochu mu pomůžu a nazdvihnu se, protože ztrácím sám trpělivost. O moje stehna se otře něco drsného a než se naděju, tak se zachvěju pod vědomím, že jsem skoro obnažený.

Harryho ruce… Salazarhergot, kdy jsem mu začínal v duchu říkat Harry? Harryho ruce mi sjedou podél boků až přes stehna na jejich vnitřní stranu. Ten poslední zahalující černý kus látky, který ještě chrání moji cudnost, mi začíná být nepříjemně těsný. Najednou mám pocit, že jsou jeho ruce všude a nikde, každý okamžik se odehrává tak rychle a moje mysl už pod náporem touhy a rozvířených emocí nezvládá zpracovávat každý vjem. Vím jen, že začíná být to vzrušení neúnosné a veškeré sebeovládání už je mi dávno cizí.

Konečně najdu odvahu se ho taky nějak dotknout. Pravačkou se opřu do jeho boku, kde bezděky prsty semknu jeho svršky. Chvíli bojuju s lemem kalhot, ale značná divokost a žízeň po intimnějším doteku mě zbavují kontroly. Harry naštěstí na rozdíl ode mě na sobě neměl tolik přebytečných kusů.

Jeho hrudník před mýma očima je pořád stejně fascinující, a když se mi konečně podaří dostat se za hradbu zapínání, všimnu si, že si ve spěchu pod kalhoty nic nevzal. Nebudu zapírat, je to víc než potěšující. Zřejmě se ihned po tom našem incidentu v mém pokoji oblékl rovnou do džínů a nepřemýšlel nad něčím tak banálním, jako je spodní prádlo. V tuhle chvíli to nám oběma přijde vhod.

A nádech poté se můj léty pěstovaný sen najednou přerodí ve skutečnost, když se prsty – kůži na kůži - poprvé otřu o jeho napůl ztopořený klín.

Uslyším mezi jeho vzdechem svoje jméno. Tiše, ale zřetelně.

„Draco,“ zazní to zastřeně. Jeho hlas je zjemnělý touhou a já mám chuť ho v tu chvíli rozložit na malé kousíčky a ukázat mu úplně nový svět. Nikdy jsem Harryho takhle neviděl, ani neslyšel. Jeho reakce jsou úplně jiné než bych očekával. Oblíznu si spodní ret, protože pohled na něj nutí moje srdce zběsile hnát mimo svůj běžný rytmus.

Druhou rukou si dopomůžu k tomu, aby ten jediný a přebytečný kus oblečení z jeho těla konečně zmizel. Když se konečně dostane z nohavic, pohled na jeho nahé tělo mě skoro zasáhne nepřipraveného čelit vlastnímu sebepoznání.

Na okamžik přivřu oči, nemůžu myslet na to, že jsem Pottera tak úplně nevyhnal z mysli. Nemůžu přece tak snadno prohrát. Je to otázka cti, otázka vůle.

Ani to mi ale nepomůže, abych si nepomyslel, jak je nádherný, vzrušující, žádoucí a sexy. K čertu se vším předsevzetím. Ten most překročím, až se k němu dostanu a na jeho pálení je už dávno pozdě.

Dlaněmi vzletným pohybem doputuju ke křivkám jeho zad a užívám si ten pocit, když s nimi sjedu dolů po páteři, abych chtivě semknul dvě pevné snědé půlky. Nemůžu uvěřit tomu, že se to děje.

Přisaju se mu rty na krk stejně, jako to předtím udělal on, aniž bych stáhl svoje ruce. A když zaslechnu slastný sten, neodolám, abych k němu svými boky nepřirazil. V ten moment si uvědomím, že je Harry na tom podobně jako já, když se jeho krví nalitý penis otře o ten můj ve snaze být mi co nejblíž.

V nehlídaném a mlhou zastřeném okamžiku se najednou svalí na bok a prudce vydechne, zatímco si mě očima plnýma výzvy prohlíží. Takže Potty se mi nabízí? Dává mi možnost převzít otěže? I kdyby to byl jen taktický manévr, hodlám toho náležitě využít.

Překulím se nad něj, svaly na obličeji se mi zkřiví, jak se na něj pobaveně zašklebím, když ho uchopím za paže a vší silou postavím na nohy. Možná za to můžou endorfiny, možná adrenalin nebo dopamin, ale když ho vezmu do náruče, abych ho přenesl do nejbližšího pokoje, necítím skoro žádnou zátěž. Pořád jsem větší než on, ale po letech strávených v Azkabanu, kde jsem značně ubyl na váze, se musím sám za takovou sílu obdivovat. Možná to tak moc chci, že mi podvědomě pomáhá magie.

Příliš nepřemýšlím nad tím, že s ním vpadnu do ložnice, která patřívala mým rodičům. Nepřemýšlím ani nad tím, že dělám zřejmě obrovskou chybu a jednoduše Harryho položím na velkou postel a se srdcem stále divoce bušícím se na něj hned na to svalím taky. Zatváří se pobaveně, snad jako by to čekal, když mu v očích zajiskří. Každopádně nevypadá, že by s tím měl jakýkoliv problém, zejména když mě znovu políbí. Naléhavě, dravě a majetnicky.

Jakmile mě konečně uvolní ze svého sevření, oba popadáme dech. V tom pohledu je vidět, že chce víc, ale sám si není jistý, co to víc znamená. Ani já si tím nejsem úplně jistý, ale nechám instinkt, aby mě naváděl sám. Přesunu rty na jeho krk, na rameno, putuju ke klíční kosti, přes jeho bradavku, kterou záměrně odbiju, i když si přitom představím, jak by se pode mnou kroutil a sténal, kdybych ji intenzivně sál a hnětl. Políbím spodní žebro, které viditelně vystoupne, když se prohne v zádech. Netrvá to dlouho, načež se konečně skloním k jeho pánvi.

Všimnu si, jak pode mnou na okamžik ztuhne. Hrudník se mu doteď usilovně vzdouval, přesto se mi zdá, že je jeho dech ještě víc nepravidelný. Způsobil to náhlý strach? Nebo očekávání? Škodolibě na něj mrknu a věnuju mu mučivý polibek na vnitřní stranu stehna, těsně se se přitom dotýkám jeho intimních partií. Letmo se prsty dotknu penisu, jakoby omylem a on znovu zasténá. Mohl bych tyhle zvuky poslouchat pořád s vědomím, že je vyluzuje díky mně.

Ten samotný fakt mě nabudil zajít dál, mnohem dál. Překvapím nejen jeho, ale i sebe, sotva ho pohltím až po kořen. I když jsem nikdy s žádným chlapem nic podobného nezažil, rozum mi velel, abych to udělal. Je to pro mě nový nezvyklý pocit, ale jeho chuť je nad míru stimulující. Navzdory tomu, že se ještě před nějakou chvílí sprchoval, je z něj cítit jeho přirozenost a podle slanosti na špičce penisu i jasné vzrušení. Zkusmo zavlním jazykem a čekám na odezvu. Když ucítím, jak mi pánví vyjde vstříc, zatímco se mi pokusí prsty zajet do vlasů, chce se mi nahlas smát. Možná štěstím, možná pobavením, možná satisfakcí, ani sám nevím, ale neudělám to a namísto toho začnu jazykem prozkoumávat každý kousek jeho chlouby.

Natáhnu prsty jedné ruky, abych si pomohl stáhnout předkožku a když se odtáhnu, špičkou jazyka se ponořím do štěrbiny na vlhkém horkém žaludu. Reakce se dostaví okamžitě v podobě zachvění a hlasitého projevu.

 „Aaah… Můj Draco,“ zasténá naléhavě, cítím, jak mu zacuká v penisu, což je známka toho, že se pomalu blíží jeho vyvrcholení. Zvláštním způsobem mě to dělá pyšným a to oslovení mě vnitřně zasáhne, i když si to nerad připouštím. Jsem se sebou spokojený a opilý samotnou výsadou takto zapůsobit, protože vím, že dokážu Pottera nažhavit jako nikdo jiný. Tohle si ještě nikdy nezažil, co Pottere?!
Přestanu, protože s ním nehodlám skoncovat tímto způsobem a on se na mě na pár vteřin zmateně podívá. Nespokojenost je jeho druhé jméno.

Popadá dech a vidím na něm, jak se snaží zklidnit. Využiju toho okamžiku, abych si v rychlosti odběhl do pokoje pro nutné vybavení, a při té příležitosti si pro jistotu vezmu i svoji hůlku.

Když se vrátím, najdu tam Harryho přesně tak, jak jsem ho opustil. Ani nevyužil situace, aby se z té patálie dostal, takže je jasné, že jeho zájem pořád trvá. Oči má slastně odvrácené ke stopu a pitomě se usmívá jako by prožíval euforii. Jistěže prožívá euforii, protože co jiného by se mnou mohl prožívat? Jsem prostě dobrý ve všem, co dělám!

I když bych ho v tuhle chvíli nejraději pohltil celého, donutím se zmírnit tempo, protože pokud to mám udělat, chci si to vychutnat. Pokud to má být naposledy, hodlám z toho vytěžit maximum.

Opatrně se k němu přehoupnu, abych ho políbil. Jemně, žádný naléhavé výměny tekutin, jen vlídný prožitek, do kterého se pousměju, a on mi to gesto oplatí. Než se naděju, znovu ležím pod ním. Jeho hbitost a síla jsou nepopiratelné a stejně tak si uvědomím, že mám na sobě pořád svoje spodní prádlo a on se bez zeptání rozhodne, že s tím něco udělá.

Jeho pohled se znovu setká s mým, když se druhá dlaň konečně dotkne mého vzrušení. Třikrát zkusmo přejede po mém ztopořeném penisu. Dráždí mě a spokojeně se u toho usmívá a mně nezbývá než sebou nervózně zaškubat, protože tahle pozice mě dělá zranitelným. Tohle jsem rozhodně v plánu neměl. A ani to tak nechci.

Znovu se ošiju a jako by vycítil moje úmysly, pronese tichým, ale klidným hlasem: „Draco, já…“

Jeho horký dech mě ovane na tváři. Chvíli otvírá ústa jen tak, jako by nenacházel slova, načež se nakonec odhodlá a prostě to řekne.

„Chci tě! Moc tě chci,“ sklopí oči a vydechne, než dodá, „v sobě.“

Na pár prchavých okamžiků nemám slov, i když mě napadá jedno, které ho v ten moment vystihuje. Roztomilý. Možná dvě. Překrásný. Tři. Neodolatelný.

Svaly opředený hrudník se proti mně vzpíná a oči se mu lesknou nabuzením. Jeho dotek je něžný a plný citu, až se neudržím a všechny mnou potlačované pocity vyplavou na povrch. Nenávist je příliš silná emoce na to, abych jí plýtval na někoho, koho nemám ve skutečnosti rád. Zamrkám, abych zaplašil nevítanou slzu, ale je pozdě. Steče mi po tváři až na polštář, kde se vsákne do tkaniny. Pokusím se to ještě zamaskovat zavřenými víčky, ale jeho pozornosti to merlinžel neunikne.

 „Draco, ty pláčeš…“

„Ne. Harry, já…“ poprvé za celou dobu ho oslovím křestním jménem, ale nedokážu říct víc.

„Nemusíš zapírat, vidím, že ano,“ utře cestičku po slze a políbí mě na místě, kde nejspíš zanechala poslední stopu. Šrapnel všech mých emocí se roztříští do všech stran a je těžké udržet vážnou tvář, necítit se pokořený nebo zraněný. Můžu mu to vůbec dávat za vinu?

 „Neplač. Nemáš proč. Jen… Jen to udělej…“ vybídne mě znovu a já už se nenechám dvakrát pobízet.

Přinutím se zklidnit. Tohle pohnutí mysli je naprosto nevítané. Natočím se ke stolku, kam jsem odložil všechny potřebné pomůcky a než si podám keramickou dózu s mastí, pronesu hůlkou magickou inkantaci. I v tomto mě otec vzdělával, věděl, že než se mládí vydovádí, jak říkal, je potřeba se chránit i proti možným nemocem.

Harry se nechá obrátit na břicho, abych měl lepší dostupnost do míst, kde obyčejně slunce nesvítí.

Taková ironie. Celou tu dobu jsem toužil po tom, abych z něj udělal žadonící děvku, a když tady pode mnou najednou leží a nabízí se, jak jsem si to přál, nedokážu myslet na nic jiného než na to, abych mu neublížil.
Draco, ty seš ale idiot! Nenapravitelný idiot!

Rozevřu mu půlky a chvíli navlhčeným prstem dráždím jeho hráz. Kroužím dokola a vidím, jak se kruh svalů stahuje pod mým dotykem, a Harryho steny zanikají v polštáři.

Na jeho snědavé kůži se začínají tvořit krůpěje potu a když se konečně dostanu za hradby svalů a můj prst vnikne do té horké těsnosti, vykřikne moje jméno. Tetelím se blahem nad mocí, kterou mi tím poskytuje. Přidám další prst, snažím se být opatrný, a když si zvykne i na ten, nakonec přidám i třetí.

 „Kdyby tě to bolelo, Harry, tak řekni.“

„Ne,“ vzdychne spokojeně, „víc, prosím, potřebuju víc,“ natočí ke mně tvář a jeho výraz je napjatý, přesto plný nezaměnitelného chtíče. Tváří se, jako by to měla být poslední dobrá věc v jeho životě, kterou udělá. Ani stopa po nelibosti.

Snažím se ho připravit na můj vpád, ale když tak hezky prosí, těžko odolávám. Vyndám prsty a vyzvu ho, aby si lehnul na záda. Udělá přesně, co řeknu a já se pohnu, abych se vklínil pánví mezi jeho třísla, zatímco si jeho nohy omotám okolo pasu. Špičkou penisu se otřu o vstup do jeho těla a jemně zatlačím. Sykne, ale dlaněmi mě stiskne povzbudivě na bocích, tak přitlačím ještě jednou a podaří se mi vstoupit do jeho těla.

Nechám ho, ať si na mě chvíli zvyká a když se jeho dech lehce zklidní a znovu se usměje, přirazím hlouběji. Těsnost na mě doléhá až nutkavě a podbízivě. Je neuvěřitelné vnímat všechny ty dojmy. Horkost a sevřenost jeho těla. Je to tak jiné, než když jsem se v pátém ročníku vyspal s Pansy. Naprosto nepopsatelné a slova nedokážou ani vyjádřit, jak dokonalé mi to připadá.

Znovu přitlačím a z hrdla pode mnou se vydere sten. Potřeba mě popožene se konečně pohnout a ten pomalý mučivý pohyb vydá za všechny šťastné okamžiky v mém životě. Opakovaně se ho ptám, jestli je v pořádku. Ani já bych si to neužil, kdyby si to neužil i on. Skloním se k jeho obličeji a spojím naše rty ve hravé snaze vymámit z něj další rozkošný vzdych. Jeho mumlavé posunky a škubnutí boky mluví samo za sebe.

Začnu se v něm pohybovat v pravidelném rytmu, a když chvíli na to změním úhel, zavýskne. Projede mnou vlna vzrušení, jen co si uvědomím, že jsem udělal něco dobře a ten pohyb znovu zopakuju.

„Draco, proboha, ano, přesně tam,“ protočí oči a zvrátí hlavu do polštáře, přičemž se prohne v zádech.

Zrychlím pohyby pánví a několikrát se z něj prudce vytáhnu, abych znovu se stejnou prudkostí do jeho těla vrátil. Mám pocit, jako by se čas zastavil a všechna ta slast se začne shlukovat v podbřišku, kde se formuje v uzlíček citlivých nervů. Nemám pochyb o tom, že se co nevidět dostaví moje vyvrcholení, tak obemknu rukou Harryho naběhlý penis a začnu ho ve stejném rytmu, v jakém do něj přirážím, zpracovávat.

Moje pohyby jsou čím dál tvrdší a neúprosnější a on je stejně tak víc a víc vokální. Je na něm vidět, že je stejně jako já na pokraji slastného zhroucení. Několik dalších důrazných pohybů dlaní na jeho tvrdosti a pokojem se pronese hlasitý výkřik, když se konečně dostane na kýžený vrchol.

Tělo pode mnou se třese, jeho výraz během orgasmu je naprosto unikátní a perfektní a mně stačí už jen několik přírazů a udělám se do něj, přičemž kruh svalů okolo ještě několikrát zapulzuje.

Zatmí se mi před očima, tsunami vjemů, barev a horka se mi rozbouří v každé buňce těla. Cítím se vykostěný, vyždímaný, spokojený a šťastný. Vydechnu a bez přemýšlení se svalím na Harryho. Zavřu spokojeně víčka a zároveň prudce oddechuju.

Je na tom podobně, i když ho moje váha přikovala k posteli a není schopný se pořádně hnout. Oba popadáme dech jako by to bylo z posledních sil a zpracováváme rozkoš, kterou jsme právě společně sdíleli. Teplo vyzařující z jeho těla, je příjemné a vítané. Konejšivé, ale přesvědčím sám sebe, abych se od něj odvalil na záda.

Chytím se rukou za hrudník. No a co teď? Co se bude dít teď, když jsme spolu zažili tolik intenzivní a intimní prožitek? Byl to zatraceně žhavý a naprosto dokonalý pocit naplnění a ještě teď cítím vůni sexu ve vzduchu. Dokážu ho ignorovat stejně jako předtím? Mám pochybnosti o jeho motivaci a nevymluví mi přesvědčení, že to nemyslel vážně a šlo jen o taktický tah a pokus mě zmanipulovat.

A přesně to by taky udělala vypočítavá děvka. Nedělám si o Potterovi iluze, ale když teď ze mě opadává všechna ta povznesenost a božská nirvána a čelím zase skutečnosti, uvědomuju si, jak to bolí.

Tohle by nikdy nemohl myslet vážně, i když to zahrál věru na sto procent. Odfrknu si, je mi jedno, jestli mě slyší. Potter není na chlapy, ne takhle. Sex je jedna věc, když od toho očekává výsledky, tělo se dá omámit, ale tohle je přece Potter. Hrdina. Miláček žen a davů. Já jsem jen krátká epizoda v pokusu o nabytí svobody.

Nevím, jak mám zareagovat, co říct a jestli se vůbec pohnout, ale nakonec to vyřeší za mě. Otočí se a upřeně se mi zadívá do očí. Přitáhne si mě k sobě rukou a vplíží se špičkami prstů do mých plavých vlasů. Třebaže to znamená jen přetvářku, ten dotek se mnou opět citově zamává. A když se ke mně Potter přitulí, schoulím se mu instinktivně do náruče. Ještě jednou, ještě chvíli, nedokážu se toho teď najednou zase vzdát.
Přemáhá mě spánek, navzdory tomu ještě naposledy položím tvář na jeho rameno, a když zavírám oči, cítím, jak mě obejme pevná paže.

***

Když se poprvé vzbudím, je ještě za okny tma. Podle nástěnných hodin je něco potřetí hodině. Potter spí. Odolám pokušení ho znovu políbit, protože vypadá přitom sladce. Ani jsem netušil, že tohle odporné slovo mám ve slovníku, ale dokonale definuje situaci.

Srdce mi buší tak, že slyším ozvěnu v uších. Chci být s ním, vážně chci, ale po tom všem, co se stalo, se nemůžu ráno jen tak probudit vedle něj a hrát si na šťastný pár, když oba dva víme, že to nic nemění.
Pořád každý stojíme na jiné straně.

Seberu ze země svoje spodní prádlo a obleču se. Dovolím si naposledy Harryho pohladit po vlasech, i když mě nevnímá, což je pochopitelně přijatelnější varianta. Zavrtí se, něco zamumlá, ale spí dál.

Přepadá mě úzkost a frustrace, když vím, že to všechno stejně nebylo upřímné. Alespoň tomu nevěřím a žádná lovestory se konat nebude. Byl to prostě jen sex. Nic hlubšího v tom nebylo. Bylo to jen pudové jednání. Vzájemně jsme si vypomohli. Pokud očekává, že se něco změní, je na omylu. A rozhodně nemám v plánu mu dopřát tu tolik vytouženou svobodu, takže jeho plán se nesetkal s úspěchem.

Nutkání mě ještě přinutí přetáhnout mu přes ramena deku. Znovu mě udeří uvědomění, že to, co jsem naivně považoval za nenávist, byla jen převlečená lež. Bolí mě si to přiznat, ale ani za ty roky se nic nezměnilo. Pořád ho miluju, pořád po něm toužím a pořád mě přivádí k šílenství. A právě proto, že mu to nebudu schopný nikdy přiznat, je lepší tohle mylné dostaveníčko pustit z hlavy. Nejsem naivní, nevěřím ve splněné sny. Nevěřím, že kdy Harry Potter bude opětovat stejné city. Sex je příjemná výhoda, ale bez duše je to jen prázdná tragikomedie.

Bylo to krásné, ale nesmí se to už nikdy opakovat. Už tak mám problém s tím, že jsem se chytil do vlastní pasti.

Seberu ze stolku svoji hůlku a tiše se odplížím do svého pokoje, kde za sebou zapečetím dveře. Nechám Harryho o samotě v rozlehlé posteli, posílat ho do jeho komnaty už nemá smysl. Ráno pochopí, že to byla marná snaha a že si moji důvěru pořád nezískal. Snažit se dál je zbytečné plýtvání energií.

Musím pořádně zapečetit mysl, musím se zase sebrat a vrátit se na začátek.

***

K této kapitole se váže jedna pro mě zábavná historka. 
Tohle byl historicky úplně první pwp slash, který jsem kdy napsala a kterým moje obsese okolo smut žánru započala. 
Bylo 21.1.2007 a já jsem se nemohla dostat přes svůj vnitřní blok, ve kterém bych takto detailně popsala intimní eskapádu dvou mužů, takže jsem si dopomohla červeným vínem a dostala se do nálady, aby mi u toho nebylo trapně (můj dnešní vnitřní úchylák z toho má dost srandu) a teprve až poté jsem byla schopná tento díl sepsat a donutit se ho i zveřejnit.

Svěřila jsem se tehdy s tím na mém starém blogu hned v úvodu, čtenáři na to u mě nebyli běžně zvyklí (u het povídek ano, ale slashe jsem do té doby měla takové ty "a splynuli v jedno tělo bla bla") a jedna moje čtenářka si na tajňačku od mojí blízké kamarádky sehnala moji adresu a nechala mi domů poslat láhev červeného vína "na další kapitolu" :D

A takhle, milé děti, se ze mě stal oplzlý perverzák a potenciální alkoholik <3